Kobylské jezero

Severně od obce Kobylí při říčce Trkmance najdeme mokřady a několik menších vodních ploch. Právě zde bývalo ještě v době středověku asi největší jezero v Českých zemích. Vzniklo v době holocénu. V jeho těsném sousedství bývalo ještě jedno menší, u nedaleké obce Čejč. Samotné Kobylské jezero mělo rozlohu asi 10 km2 a hloubku až 10 m, tj. velikosti asi jako vodní nádrž Rozkoš ve východních Čechách. Poprvé jsou obě jezera popsána v roce 1464. Původně šlo o jezera s poloslanou vodou, kdy v jejich okolí bývala četná slaniska. Čejčské mělo být velmi slané a oproti Kobylskému téměř bez ryb. Od 15. do 18. století byla jezera zanášena, takže se začala vysoušet. Čejčské jezero zaniklo v letech 1823-1824. Kobylské mělo delší trvání, i když mělo namále již v roce 1637, kdy majitel panství hrabě Zdeněk ze Žampachu a Potštejna kvůli dluhům jezero vypustil s vidinou zisku z ryb. Samotné jezero tehdy odtékalo sedm týdnů. Celý podnik však skončil naprostým fiaskem, kdy tuny leklých ryb zůstaly v bahně a nakonec zamořily celé okolí. Po této podnikatelské akci zůstalo třináct let vyschlé. Naplněno bylo až v roce 1650 díky velmi deštivému roku. Zánik Kobylského jezera přišel po roce 1835, kdy byl místními zemědělci prokopán odvodňovací systém. Přes všechnu snahu o vysušení však zůstal alespoň menší mokřad, který tak zajistil alespoň minimum prostoru pro unikátní faunu a flóru. Odvodněné plochy pak byly využity hlavně k pěstování cukrové řepy. Příroda však chtěla jezero opět zpět. Protože odvodňovací systém nebyl udržován, docházelo k jeho zanášení. V roce 1965 bylo Kobylské jezero opět částečně naplněné. Zdejší soudruzi se však chopili strojů a unikátní přírodní prostor definitivně zničili. Dnes je z celé lokality pouhé torzo, ale díky aktivitám ochránců přírody a iniciativy okolních obcí je místo zachráněno.

Dnes zde vzniklo Biocentrum Ostrůvek s ptačí pozorovatelnou a infopanely. Jeho rozloha činí asi 15 ha a je tvořeno dvěma mělkými jezery – Mělkým a Koňským se systémem vodních tůní, mokřadních stanovišť a kompletně přeloženým meandrujícím Kobylským potokem.

Zajímavostí je např. znázornění obou jezer na mapě Komenského v roce 1627 či znak vinařské obce Kobylí s kaprem proťatým třemi šípy. Na jezera samozřejmě upomínají i místopisné názvy jako např. Ostrůvek, Fischhaus, Jezero, Louky nad Jezerem a další.