Farní kostel sv. Jiljí
© Luděk Vláčil 04/2023
Kostel je pozdně barokní jednolodní stavbou obdélného půdorysu s konkávně odsazeným půlkruhově ukončeným presbytářem a s hranolovou věží vystupující v podobě středního rizalitu v ose vstupního průčelí. Na závěr presbytáře navazuje hranolová sakristie se zaoblenými nárožími. Fasády lodi, presbytáře a sakristie člení předstupující sokl, lizénové rámce a kordonová římsa s oblounovou profilací a profilovaná vyložená korunní římsa vymezující širší podstřešní pás podoby kladí. V polích vymezených lizénovými rámci jsou prolomeny okna opatřené plasticky vystupujícími plochými šambránami s vysokými klenáky. Na severovýchodní bočním průčelí lodě vystupuje reliéf zaslepeného segmentově zaklenutého portálu s ostěním zdobeným lištou, ušima a klenákem. Konkávně projmuté čelní průčelí kostela je po stranách věže prolomeno 2 drobnými oválnými okny osvětlujícími schodiště. Zvonice je ze dvou třetiny výšky zakomponovaná do hmoty lodě. Horní… číst dále
Název nově vzniklé osady byl zřejmě přenesen ze jména hornorakouské vsi Pulgarn, odkud sem přišli první osadníci. Nejstarší známé názvy Bulhar jsou „Bylgrem“, „Pulgrvm“ a „Pullgram“. První písemná zmínka o dědině pochází z roku 1244. V Lichtenštejnskem urbáři z roku 1414 je zmiňován děkan bulharský a není tedy vyloučeno, že již v té době zde stál kostel, jenž mohl zaniknout při vypálení osady husity v roce 1426. V roce 1545 se zde usadili anabaptisté a jestli zde stál kostel, patřil luteránům. Když ves roku 1574 získal Adam z Ditrichštejna, začala opět rekatolizace. První prokazatelná zmínka o kostele je až z roku 1582, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský vysvětil kostel se hřbitovem. V letech 1585-1785 patřila ves k sedlecké farnosti. Původní kostel stával v prostoru starého hřbitova. Asi v 60. letech 18. století byl starý kostel rozebrán a někdy v letech 1769-1772 vnikl nový větší… číst dále
|
Přihlášení |
