
Jednoduchá jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží nad pravoúhlým presbytářem a sakristií v ose. Z gotické stavby není nic viditelného, původní zdivo je zcela ukryto pod barokní omítkou. Věž je kryta bání a ve věži je zvon Jan z roku 1673 od Bedřicha Michaela Schönfelda z Prahy. V jižní stěně jsou zazděny tři značně poškozené náhrobky z nuického pískovce. Pocházejí ze 17. století a patřily Kateřině Elišce († 24. 11. 1613) a Marii († 14. 12. 1613) Trojanovým z Bylan a Rossfeldu, Alžbětě Talackové z Bylan a Rossfeldu († cca 1675), a Jiříku Chlumčanskému z Přestavlk (1626). Původně byly v podlaze kostela, na současné místo byly přemístěny při opravách v roce 1889. Zařízení kostela není nijak významné, oltář a varhany jsou z 19. století, kazatelna z 2. poloviny 18. století, dále jsou zde barokní obrazy křížové cesty.
Kostel sv. Bartoloměje byl založen kolem roku 1300, v pramenech byl poprvé uváděn v roce 1364. Upraven byl v roce 1714, stavebníkem byla Kateřina Zuzana Schofmannová z Ješetic. Radikálně přestavěn byl mezi lety 1769 – 1770, kdy bylo nahrazeno původní bedněné patro věže zděnou konstrukcí. Další významné opravy proběhly v roce 1904. Při opravách fasád v roce 1983 byly bohužel odstraněny některé barokní ozdobné prvky. V letech 2017 - 2020 byly opraveny krovy a střecha. Oprava věže pokračuje ještě v únoru 2022.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.