Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.
Reliéfní pozůstatky opevnění, na mapách označovaného jako Pustý zámek, leží mezi silnicí z Bulharů do Milovic a řekou Dyjí, na výběžku do jednoho z jejich záhybů. Místo je v období vegetace dokonale ukryto pod vzrostlými stromy a zarostlé vysokou trávou a keři a při pohledu ze silnice nic nenasvědčuje tomu, že zde lidé sídlili už v době bronzové. Ukryta nám prozatím zůstává i psaná historie tohoto opevnění, prameny o sídle mlčí. Pouze archeologický výzkum potvrdil již zmiňované osídlení v době bronzové i pozdější středověké využití. Podle utváření místa můžeme předpokládat spíše vojenský charakter místa, sloužilo tedy patrně jako tábořiště vojenských oddílů. Od mírně klesajícího pole je místo vyděleno zachovaným příkopem, dnes asi 3m hlubokým a přes dvacet a více metrů širokým. Samotná příkopem vydělená plošina má potom rozměry přibližně 68 x 48m. Na severní a západní straně příkop chybí, protože zde svah padá strmě k řece. Důležitou roli při obraně hrál nasypaný val klínovitého tvaru v čele opevnění, tedy na jižní a východní straně. Při pohledu z jádra dosahuje stále výšky asi tří metrů oproti příkopu pak dvojnásobek. Na východní straně se předpokládá přístup, protože zde val končí dřív než dosáhne prudšího svahu.
Roman Řezáč, 9.5. 2005
