
Téměř zaniklá tvrz v Dambořicích měla klasické utváření s centrálním pahorkem obtočeným příkopem a vnějším valem. Tvrziště záměrně neuvádím jako úplně zaniklé. A to i přesto, že bylo srovnáno téměř před 150 lety při zřízení hřbitova se zemí. Je to proto, že zůstala zachována část oblouku vnější stěny okružního příkopu i s částí valu na severovýchodě a patrně pozůstatek dalšího šíjového příkopu.Téměř zničený však byl zbytek tvrziště a centrální pahorek byl skoro celý odtěžený a terén srovnán a protažen do velkého terénního schodu. Terén v místě centrálního pahorku je však stále mírně vypouklý i po jeho odtěžení a srovnání okolního terénu. Toto umocňují pravidelně do kruhu kladené náhrobky. V pamětích obce se lze dočíst, že dnešní terén v místě tvrze je o téměř deset metrů níže, než původní. Tedy než původní výška centrálního pahorku v polovině 18. století. Můžeme tedy s jistou dávkou… číst dále
Tvrz byla patrně opuštěna v letech 1480–1490, kdy se výslovně zmiňuje jako pustá. Došlo k tomu patrně dobrovolně a nezanikla tak násilím. Některé prameny uvádějí její definitivní zánik už k roku 1466, neříkají však z jakého důvodu. To však vyvrací zmínka z roku 1480, kdy Václav Racek příbírá jako spolumajitele tvrze Jana Zeleného z Řičan. Patrně by nešlo v takovém případě o pustou tvrz. Tvrz byla prý byla později znovu obnovena a zanikla až v 16.století. Opět však toto tvrzení není podloženo žádnými skutečnostmi. Velmi dobře zachované tvrziště bylo v roce 1885 postiženo zničujícími úpravami. Při odtěžení centrálního pahorku a jeho snížení o téměř deset metrů došlo mimo odkopání kamenných základů k nálezům množství keramických a kovových předmětů. Při úpravách (z důvodů zřízení hřbitova) byla plocha také protažena na jihozápad, směrem ke kostelu, o téměř 15 m a okraj výběžku byl zarovnán. Do jižní… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.