
Obec Žarošice leží při silnici č. 54. Nacházejí se 14 km jihovýchodně od Slavkova u Brna a 15 km západně od Kyjova. Při průjezdu obcí je poutní kostel sv. Anny nepřehlédnutelný, leží přímo u hlavní silnice a sochy před kostelem jsou v podstatě umístěny na chodníku u silnice. Žarošice jsou známé a slavné poutní místo na Slovácku a celé Moravě.
8. září 1801 zde byla poprvé sloužena mše svatá, ale až 18. října byl kostel vysvěcen. Poměrně malá stavba kostela však nestačila přílivu poutníků a proto bylo v roce 1967 za kostelem zbudováno prostranství. Ve výklencích obvodové zdi k faře jsou na sgrafitech zachyceny významné události z dějin poutního místa. Mozaiky křížové cesty vytvořil Antonín Klouda z Prahy. Ve výklenku nad vchodem do kostela je umístěna malá socha sv. Anny. Po stranách hlavního vchodu jsou umístěny sochy sv. Pavla a sv. Petra. Před kostelem stojí kříž a barokní sochy svatých Josefa, Pavla, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého, které sem byly převezeny z Vídně. Socha sv. Petra je novodobá. Neustávající přestavby poutní areál postupně rozšiřovaly až do podoby, kterou má dnes. Vnitřek kostela je pilíři rozdělen na tři lodě, kdy hlavní loď je zakončena presbytářem. V presbytáři je umístěn oltář z umělého mramoru. Milostná socha z roku 1325 pochází od neznámého umělce, nejspíše z dílen kláštera na Velehradě, nebo cisterciaček na Starém Brně. Socha je vyřezána z jednoho kusu dřeva a je vysoká 142 cm. Na chóru jsou varhany, které v roce 1947 vyrobila firma z Krnova. Na sloupech kostela jsou sochy a štuky od umělce Lengellachera. Jsou tu sochy sv. Josefa, proroka Izaiáše, sv. Ambrože a sv. Augustýna. Na zadních pilířích jsou sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Judy Tadeáše. V kostelní věži jsou zavěšeny celkem čtyři zvony. Význam poutního místa umocnila papežská korunovace sochy Staré Matky Boží Žarošické papežem Janem Pavlem II. v roce 1995.
V roce 1645 jej vyplenili a vykradli Švédové. Byl opraven a jako poutní sloužil i dále. Poutní místo Žarošice bylo známé po celé Moravě. Druhý kostel stával v obci, byl farní a zasvěcen byl sv. Anně. Po zákazu poutí císařem Josefem II. se lidé začali scházet v kostele sv. Anny a původní kostel „Mezi Vinicemi“ byl zbourán. Roku 1797 však kostel sv. Anny do základů vyhořel a nový kostel byl vystavěn až roku 1801. Od té doby kostel sv. Anny začal sloužit jako kostel poutní a poutě zde pokračovaly i za éry komunistů a pokračují dodnes. Hlavní pouť, zvaná „Zlatá sobota u Staré Matky Boží“, se koná druhou sobotu v září. Kromě toho od května do října se každého 13. v měsíci koná tzv. „Fatimská pouť“. A ještě 21. května se koná „Korunovační pouť“, korunovace „Staré sochy Panny Marie“. Tato socha byla přenesena do kostela sv. Anny z původního kostela Mezi Vinicemi..