mohyla sv. Prokopa
© Milan Caha 10/2009
Obec Chotouň leží asi 7 kilometrů východně od Českého Brodu, nedaleko silnice pevní třídy č. 12 spojující Prahu a Kolín. Cesta k mohyle v obci není vyznačena. Najdete ji tak, že se vydáte z návsi k východu, na konci obce se cesta rozděluje a stáčí doprava. Za posledními domy vede nahoru doprava výrazná polní cesta – mohyla se je pláni asi 50 metrů od odbočky.
První písemná zmínka o středočeské obci Chotouň se datuje k roku 1249, kdy patřila Olomouckému biskupství. Oblast však byla prokazatelně osídlena již v době bylanské kultury – tedy v době halštatské. ...Výjimečně dobře zachovalá mohyla o průměru cca 6 metrů a výšce asi 3 metry – snad pohřební mohyla význačného knížete – pochází právě z této doby. Mohyla pravděpodobně odolala zničení a rozvezení i díky pozdějšímu spojení s svatoprokopským kultem. Sv. Prokop, první český světec, který byl svatořečen v Římě v roce 1204, se v Chotouni narodil kolem r. 970 rodičům Vítovi a Boženě. Jako místo jeho narození se uvádí Prokopský dvůr, vladycká tvrz ležící v bezprostřední blízkosti dnešního kostela (čp. 43). Postludiích na Vyšehradě, pobytu v klášteře v Břevnově a po životě poustevníka v Prokopském údolí se Prokop vrátil do rodného kraje. V Posázaví mýtil les a obdělával získanou půdu. Právě v té době jej lidé spatřili, jak vyorává s čertem, zapřaženým do pluhu a popoháněným křížem, brázdu které se dnes říká Čertova brázda. Jedná se o severojižní stezku mezi Labem a Sázavou, která prochází asi 20 kilometrů dlouhým úvalem, táhnoucím se mezi Chotouní a Sázavským klášterem. Je to přírodní útvar, který byl v dávné minulosti z neznámých důvodů uměle upravován. Starší badatelé se domnívali, že se jedná o raně středověkou hranici mezi přemyslovským (Praha) a zlickým (Kouřim) územím; dnes je tento názor považován za smyšlenku..
|
Přihlášení |
