Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.
Hustopeče a jeho okolí patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. Samotná tvrz vznikla patrně těsně před polovinou 13.století a podle archeologické sondy byl její centrální pahorek minimálně zčásti nasypán. Můžeme ji tedy zařadit k typu motte, podobně jako nedaleký Koválov či Popice. Dnes se tvrziště nachází v horní části ulice zvané příznačně Hradní. Bohužel mělo tu smůlu, že bylo zemědělskou činností změněno k nepoznání a veškerá původní situace byla až na některé menší náznaky srovnána v oblý kopeček a je využívána částečně jako vinohrad a dále pro pokračující zemědělskou činnost. Stavebník zvolil pro stavbu prodloužený konec plochého výběžku, vybíhajícího od jihu směrem do západního okraje dnešního města. Výběžek se ke konci zvedá a i díky dosypání tak tvoří poměrně výrazný konec, s velmi dobrým výhledem především na sever a východ. Dá se tedy říct, že i když konec výběžku, který tvrz zaujala, není nějak vysoký, tak tvrz měla poměrně dominantní polohu a byla slušně chráněna kratším, ale strmým svahem na severu a východě. Na západní straně dnes terén neklesá tak prudce, otázkou však je, jak moc to zapříčinila zemědělská činnost a vzhledem k převýšení s okolím je pravděpodobné, že strmější svah byl původně i zde a byl později roztahán a jeho sklon zmírněn. Nejohroženější tak byla tvrz od jihu, přestože zde terén klesá ještě asi 100 m, než začne opět stoupat a výběžek se rozplyne v náhorní planinu. I tady však bylo možné pomocí valů a příkopů vytvořit z hlediska obrany jistě slušnou pozici. Podoba tvrze je dnes neurčitá, ale dá se však předpokládat jednoduchý středový pahorek a kolem něj příkop a val. Nasvědčoval by tomu i terénní stupeň asi 15 m šířky na jihovýchodě, který by mohl vzniknout zarovnáním příkopu a valu a je využíván jako pruh pole. M. Plaček však v roce 2000 publikoval nákres…
číst dáleRoman Řezáč, 29.4. 2006
První se po Hustopečích píše Vilém, a to v roce 1249. Dále jeho synové Petr a Odolen. V roce 1323 prodal Vilémův vnuk Hustopeče královně Elišce. V této době patrně tvrz ztratila význam a záhy zanikla.
Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 29.4. 2006