Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.
Hlavní obrázek místa
Pohled na vyvýšeninu tvrziště a návaznost na pole na jihu
© Roman Řezáč 04/2006
Hustopeče a jeho okolí patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. Samotná tvrz vznikla patrně těsně před polovinou 13.století a podle archeologické sondy byl její centrální pahorek minimálně zčásti nasypán. Můžeme ji tedy zařadit k typu motte, podobně jako nedaleký Koválov či Popice. Dnes se tvrziště nachází v horní části ulice zvané příznačně Hradní. Bohužel mělo tu smůlu, že bylo zemědělskou činností změněno k nepoznání a veškerá původní situace byla až na některé menší náznaky srovnána v oblý kopeček a je využívána částečně jako vinohrad a dále pro pokračující zemědělskou činnost. Stavebník zvolil pro stavbu prodloužený konec plochého výběžku, vybíhajícího od jihu směrem do západního okraje dnešního města. Výběžek se ke konci zvedá a i díky dosypání tak tvoří poměrně výrazný konec, s velmi dobrým výhledem především na sever a východ. Dá se tedy říct, že i když konec výběžku, který tvrz zaujala, není nějak vysoký, tak tvrz měla poměrně dominantní polohu a byla slušně chráněna kratším, ale strmým svahem na severu a východě. Na západní straně dnes terén neklesá tak prudce, otázkou však je, jak moc to zapříčinila zemědělská činnost a vzhledem k převýšení s okolím je pravděpodobné, že strmější svah byl původně i zde a byl později roztahán a jeho sklon zmírněn. Nejohroženější tak byla tvrz od jihu, přestože zde terén klesá ještě asi 100 m, než začne opět stoupat a výběžek se rozplyne v náhorní planinu. I tady však bylo možné pomocí valů a příkopů vytvořit z hlediska obrany jistě slušnou pozici. Podoba tvrze je dnes neurčitá, ale dá se však předpokládat jednoduchý středový pahorek a kolem něj příkop a val. Nasvědčoval by tomu i terénní stupeň asi 15 m šířky na jihovýchodě, který by mohl vzniknout zarovnáním příkopu a valu a je využíván jako pruh pole. M.Plaček však v roce 2000 publikoval nákres…  číst dále
Roman Řezáč, 29.4. 2006
historie

První se po Hustopečích píše Vilém, a to v roce 1249. Dále jeho synové Petr a Odolen. V roce 1323 prodal Vilémův vnuk Hustopeče královně Elišce. V této době patrně tvrz ztratila význam a záhy zanikla.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 29.4. 2006

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Hustopeče

Místa v okolí

 boží muka
 židovský hřbitov
 větrný mlýn
 dům U Synků
 Hustopeče
 boží muka
 Popice
 boží muka
 kostel sv. Ondřeje
 vyhlídka U obrázku
 Boleradice
 Dalibor
 Pouzdřany
 Archeopark Pavlov
 Diváky
 Vysoká zahrada
 Velké Němčice
 Velké Pavlovice
 kostel sv. Barbory
 Děvičky
 mlýn
 Slunečná
 Nedánov
 Kraví hora
 kostel sv. Markéty
 Šitbořice
 kostel sv. Jakuba
 Nosislav
 kostel sv. Rozálie
 Bulhary
 Neuhaus
 kostel sv. Linharta
 kaple sv. Antonína
 Mušov
 boží muka
 boží muka
 kamenný kruh
 Topolany
 větrný mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Klobouky u Brna
 kaple sv. Ducha
 Suchořádská Zmola
 kostel sv. Jiří
 Sirotčí hrádek
 boží muka
 muzeum obce
 kostel sv. Jiří
 Těšany
 Kobylské jezero
 kostel sv. Jiljí
 obelisk osvoboditelům
 větrný mlýn
 sklepní ulička
 kostel sv. Jiljí
 Nejdek
 sýpka
 Žabčice
 kostel sv. Jiljí
 Stezka nad vinohrady
 Obelisk
 Koválov
 Akátová věž
 Zámecký mlýn
 Vrbice
 zvonice
 kostel sv. Anny
 Židlochovice
 jeskyně Na Turoldu
 minaret
 Leopoldov
 mariánský sloup
 radnice
 Podivín
 Všetrapy
 židovský hřbitov
 Kozí hrádek
 kaple sv. Šebestiána
 kostel sv. Václava
 Maurská vodárna
 městské hradby
 Bošovice
 Horní synagoga
 kostel sv. Vavřince
 Velké Bílovice
 Kanovnické domy
 dům U Rytířů
 Mikulov
 Lednice
 městský dům
 Pohořelice
 Janův hrad
 boží muka
 Lovecký zámeček
 Dambořice
 židovský hřbitov
 Medlov
 Mezilesice
 rozhledna na vodojemu
Základní informace místa
ID místa: 4206
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.4.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama