sirný pramen Kuželův vesník

Vznikají v geologickém podloží, kterému se říká karpatský flyš. Pro vznik sirného pramene je důležitá přítomnost rozpuštěných síranů a organických látek (na východní Moravě plynných uhlovodíků) v podloží. Plynné uhlovodíky, především metan, vznikají na Moravě v nalezištích ropy a zemního plynu. Dále je důležitá přítomnost desulfurikačních bakterií, které ze síranů odeberou kyslík a vyprodukují sirovodík H2S (sulfan). Právě ten dává sirným pramenům nevábný zápach. Dříve byly sirné prameny hojně využívané v lázeňství. Sirnaté lázně jsou na východní Moravě již jen v Kostelci u Zlína, Buchlovicích-Smraďavce a v Ostrožské Nové Vsi. Voda má zápach po zkažených vejcích. Lidově se proto těmto pramenům říká smraďavka, prdlavka, vajcůvka, čertoprd nebo záprtkovice. Dnes nad nimi veřejnost ohrnuje nosem, voda z pramenů s dobrým průtokem je ale všeobecně pitná a zdraví prospěšná. Můžeme si z ní uvařit kávu, ta je údajně při použití sirné vody znamenitá. Převařením se nevábný zápach vytratí, ve vodě ale zůstane sodík. Pramen Kuželův vesník vyvěrá přímo na pravém břehu Lipovského potoka. Je obestavěný z nasucho kladených kamenů a krytý dřevěným přístřeškem se sedlovou stříškou. Voda může být zapadaná listím a při nedostatku srážek stojatá. Může proto vypadat nevábně jak čichem, tak zrakem..

Ve slovenštině je vestník chápán jako tiskem vydaná zpráva. Že by zde nějaký pan Kužel vyhlašoval zprávy? Třeba šlo o nějakého panského vesníka, který chodil po vesnicích v panství a rozhlašoval zprávy. Místním poddaným asi jeho zprávy nevoněly, stejně jako voda ve studánce, tak ji po něm pojmenovali..