kostel sv. Kateřiny

Byl postaven nákladem císařovny Marie Terezie v letech 1769-1775. V letech 1950-1951 bylo obestavěno kněžiště patrovými oratořemi, přistavěna sakristie v ose stavby a vestavěna hudební kruchta. Kostel je podélná jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách k němu přiléhají čtyřboké útvary oratoří, v ose stavby sakristie. K lodi obdélného půdorysu, kryté sedlovou s vikýřky, v závěru polovalbovou taškovou střechou, přiléhá uprostřed západního průčelí hranolová věž. Fasády člení rámující lizény (vertikální jsou zdvojené); ve vpadlých výplních okna se segmentovým záklenkem. Věž má v nárožích podložené pilastry, nad okny trojúhelníkový fronton. Hlavní vstup jejím podvěžím (zaklenuté valeně s výsečemi): vstup uzavřen dvoukřídlými, bohatě vyřezávanými dveřmi a železnou ozdobně kovanou mříží. Nad vstupem ve výklenku socha sv. Kateřiny. Kněžiště je zaklenuto valeně s výsečemi a lunetovým závěrem. Na bocích se otevírá půlkruhovými arkádami na hranolových pilířích do patrových plochostropých oratoří. Také sakristie má rovný strop; chrámová loď je zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. Klenební patky dosedají na přízední pilíře překryté pilastry a završené oblamovaným římsovým kladím.V západní části je hudební kruchta s rovným podhledem; parapet nesou toskánské sloupy. Na přední straně kruchty je zasazena kartuš s motivem vinné révy a nápisem: A.D.1775 A.D.1751. Zařízení: ve zděném sloupovém retabulu hlavního oltáře zasazen obraz sv. Kateřiny; původní malbu dle farní kroniky od Felixe Iva Leichera z roku 1769 přemaloval nebo nahradil Josef Kriesten; ten rovněž signoval obraz sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři: Josef Kriesten pinx(it) Bärn 1859 (také zde byl prý Leicherův obraz). K původnímu vybavení náleží také přízední kazatelna (na parapetu Florianova řezba) a protějškově řešený útvar křtitelnice. Zvon ve věži s reliéfem Malé Kalvárie a drobné nezřetelné postavy (sv. Kateřina?), s ornamentálním a nápisovým vlysem ulil Václav Malý z Valtic r. 1686. V blízkosti kostela sochy sv. Vojtěcha (na jižní straně lodi) a sv. Prokopa (na severní straně lodi); před západním průčelím stojí socha Božského srdce Páně. U cestičky ke kostelu z jižní strany z Farní ulice je umístěn kamenný kříž - datován L. P. 1986 (původně stál u západního průčelí). V parčíku pod západním průčelí kostela je dřevěný kříž. Vedle kostela, přístupná od něj lávkou přes příkrou cestu, stojí fara. Původně stavba z roku 1808, rozšířená v roce 1888. Dnešní podoba je ze 40. let 20. století. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..

Za třicetileté války zde zanikla farnost i škola a kostel byl zcela zpustošen. V následujících desetiletích - do roku 1718 - byly spravovány z Kyjova a Hodonína. Zakládací listina duchovní správy v Mutěnicích je datována do roku 1718, kdy zde vznikla Capellania localis, původně pouze expozitura. V roce 1785 byla zde zřízena samostatná duchovní správa. V roce 1769 dala císařovna Marie Terezie svým nákladem postavit na místě původního zchátralého kostela nový farní chrám, který byl dokončen vzhledem k protahujícím vnějším i vnitřním úpravám až v roce 1775 - požehnán milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem dne 25. 11. O tom vypovídá žulová deska zazděná v tzv. žebráčce, čili v předsíni v podvěží. Současná podoba pochází převážně z doby po přestavbách v padesátých letech 20. století. Původní dřevěné schodiště nahradily schody kamenné, které v roce 1926 věnoval kostelu prezident T. G. Masaryk, který zde nějaký čas se svými rodiči bydlel..