
Čejč - německy Czejtsch, Tscheitsch, Scheitz - je obec v okrese Hodonín. První zmínka o obci je z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek zpustla a byla znovuosídlena Moravskými Slováky a francouzskými kolonisty. Z pamětihodností je zde kromě shora zmíněného kostela v parčíku u něj náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z roku 1866, sousoší Svaté rodiny z roku 1920 a výklenková kaple z roku 1927, nedaleko od něj vila (letní zámeček) rodiny Kleinů z let 1827-1841, směrem na Čejkovice pak na konci obce socha sv. Kajetána z roku 1722 a u vlakového nádraží výklenková kaple sv. Rocha z 2. poloviny 19. století a několik křížů. V okolí jsou přírodní rezervace Špidláky a Výchoz. Autobusové spojení má obec se železniční stanicí, Kyjovem, Hodonínem, Ždánicemi a Brnem. Leží na železniční trati č. 255. Prochází jí červená turistická stezka a cyklotrasy Kyjovská, Mutěnická a č. 5064 Moravská vinná.
Stavební vývoj kostela byl veden ve dvou etapách. V první byla postavena barokní kaple s přízemní sakristií. Při přestavbě byla sakristie zbořena a na jejím místě byl postaven nový, širší presbytář se sakristií přecházející v přední část kostelní lodě. Tato dvoupatrová stavba je širší než původní loď a k podélnému půdorysu lodě vytváří křížení, které připomíná transept. Původní barokní kaple je členěna podloženými lizénami na lizénovém rámci. Ve vymezených polích jsou vždy dvě pravoúhlá okna obdélného tvaru. V průčelí je pravoúhlý vstup s hladkým kamenným ostěním, uzavřený dvoudílnými dřevěnými vykládanými dveřmi a ozdobnou kovanou mříží; v nadpraží je nápis: A 1731 D. Podstřešní profilovaná římsa nese taškovou sedlovou střechu vybíhající nad vstupem v trojúhelníkový štít s ujmutými nárožími, který završuje profilovaná římsa; z jejího hřebene vyrůstá hranolová zvonička s okny (v ní zvon s reliéfem sv. Donáta, liechtensteinským erbem a s ornamentálním a nápisovým vlysem ulil mistr C.K. v Brně r. 1747 - C.K. in Brünn 1747), ukončená je cibulovou bání s makovicí a křížem. Přístavba presbytáře je bez architektonického členění a má vždy jedno termální okno uprostřed plochy se skleněnými vitrážemi. Zvalbená střecha původní kaple byla prodloužena a na ní byla napojena dvakrát zvalbená střecha presbytáře; na západní straně má pravoúhlý vstup do sakristie a na severu v přízemí a v prvním patře dvě pravoúhlá okna. Interiér: starší část je zaklenuta valenou klenbou se styčnými lunetami, jejichž hroty jsou zdobeny štukovými oblouny a ve středu se napojují na kruhové zrcadlo; nová část je plochostropá, zdobená v omítce vyznačeným obdélným polem s ujmutými rohy, v nichž se nachází malby čtyř evangelistů. Zařízení: retabulum hlavního oltáře je barokní s oltářním obrazem patrona kostela sv. Vendelína v bohatě řezaném rámu s rozvilinovým ornamentem a andílky; v chronogramu datován rokem 1731. Památkově chráněná stavba od 3. 5. 1958..