Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.
V 1. polovině 14. století držel Jarohněvice jistý Rathman, jehož vdova Bonka je prodala Smilovi z Letovic. Pro správu panství bylo nutné vytvořit správní centrum, takže když v roce 1408 Hynek z Ronova a Letovic prodal Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad, tak se v zápise uvádí už i tvrz. Po husitských válkách byl držitelem Jan Rybníček ze Zdislavic, který po svém zadlužení byl nucen panství i s tvrzí přepustit Václavu Sudlicemu. Od něho je vykoupil král Ladislav, který Jarohněvice v roce 1453 daroval Jindřichovi z Lipé. V zápise z roku 1464 se pro svou poměrně velkou plochu označuje tvrz jako hrad. Po roce 1496, kdy ji Vilém z Pernštejna odprodal k Hodonínu, tvrz definitivně zanikla. Rovněž tvrziště v důsledku zemědělské činnosti povrchově zaniklo, ale díky M. Bálkovi, průkopníku tzv. letecké archeologie je tvrziště zachyceno s poměrně velkou přesnosti. Vidět je čtyřboký centrální pahorek o rozměrech 22 x 23 m, okružní příkop 9-12 m široký a násep napojující se na jižní pětiboké předhradí. Celý areál měl přibližně rozměry 75 x 125 m, proto se někdy označoval i jako hrad. Přiřazení tvrze k Jarohněvicím není úplně stoprocentní. Jako druhá možnost se jeví ta, že tvrz mohla patřit k zaniklé vsi Mokronosy.
Dohňanský Dušan podle M. Plaček : Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 21.7. 2020
