
Čejč - německy Czejtsch, Tscheitsch, Scheitz - je obec v okrese Hodonín. První zmínka o obci je z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek zpustla a byla v roce 1771 znovuobsazena Moravskými Slováky a jednak francouzskými kolonisty. Z pamětihodností je zde kromě shora zmíněné sochy sv. Kajetána kostel sv. Vendelína z let 1729-1731, náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z roku 1866, sousoší Svaté rodiny z roku 1920, výklenková kaple u kostela z roku 1927, výklenková kaple sv. Rocha u vlakového nádraží z 2. poloviny 19. století, bývalá vila (letní zámeček) rodiny Kleinů z let 1827-1841 a několik křížů. V okolí jsou přírodní rezervace Špidláky a Výchoz. Autobusové spojení má obec se železniční stanicí, Kyjovem, Hodonínem, Ždánicemi a Brnem. Leží na železniční trati č. 255. Prochází jí červená turistická stezka a cyklotrasy Kyjovská, Mutěnická a č. 5064 Moravská vinná.
Střed podstavce vymezuje pole pro nápis: S. / CAIETANE / ORA PRO NOBIS / CRVCIFIXVM. Podstavec je ukončen profilovanou římsou, podepřenou ze stran volutami. Na římse je osazena socha sv. Kajetána na oblačném kumulu. Světec v taláru teatinů klečí a přidržuje padající kříž. Kristus se naklání ke sv. Kajetánovi a pokládá na něj levou ruku a dívá se na něj. Na Kristově hlavě jsou tři paprsky zlacené svatozáře. Na břevnu kříže je andílek s rozevlátou draperií a pod křížem malý cherubín. Ve vrcholu kříže nápisová deska INRI. Na zadní straně podstavce nápis: EREXIT MARIA ANTONIE / TA PRINCEPS DE / LIECHTENSTEIN / 1722 / 6.MAI. Ikonograficky značně ojedinělá datovaná sochařská práce. Památkově chráněná od 3. 5. 1958..
Je možné, že Marie Antonie znala sochu Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa pro Karlův most, poněvadž se tento umělec narodil na rodovém sídle Hrzánů z Harasova - Červeném Hrádku - kteří jej v roce 1707 prodali jejímu otci a jejím druhým manželem byl Karel Hrzán z Harasova..