celkový pohled na hlavní průčelí kostela s přilehlým Místodržitelským palácem
© Jan P. Štěpánek 05/2011
Jelikož jsem byl v Brně podruhé v životě dostal jsem se tam čirou náhodou a to cestou na přijímačky na MU. Kostel se nachází v historickém centru Brna na Moravském náměstí.
Barokní klášterní kostel sv. Tomáše s objekty bývalého augustiniánského kláštera tvoří hlavní pohledovou dominantu jedné z hlavních brněnských tříd – Joštovy ulice, zvané lidově "Čára". ...Barokní areál kostela a kláštera se nachází v severní části historického jádra města Brna..
Někdejší augustiniánský klášter založil v roce 1350 markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr císaře Karla IV. Klášterní kostel se měl stát posmrtným monumentálním sídlem moravských vladařů. Byl značně poškozen v průběhu třicetileté války. ...Nový barokní trojlodní chrám sv. Tomáše byl postaven v letech 1665-75 podle plánu Jana Křtitele Erny. Z původního inventáře se v kostele dochovala kamenná pieta z doby kolem roku 1385, patrně dílo Jindřicha Parléře. Nový pozdně barokní klášterní komplex byl vybudován podle plánů Mořice Grimma. Portál bývalé klášterní prelatury - Místodržitelského paláce - s plastikami zakladatele kláštera, moravského markraběte Jana Jindřicha, a jeho syna Jošta je dílem J.L.Webera z let 1742-49. V současné době je v objektu umístěna stálá expozice volného umění ze sbírek Moravské galerie. Pamětní deska připomíná pobyt Napoleona I. v Brně v letech 1805 a 1809.
V roce 1350 ohlásil nový markrabě moravský, bratr císaře Karla IV., Jan Jindřich úmysl založit u sv. Tomáše nový klášter augustiniánů, který písemně povolil papež Inocenc VI. o 6 let později. ...Klášterní kostel byl již při svém založení chápán jako budoucí pohřební místo moravských Lucemburků. Měl být první velkou cihlovou stavbou v obvodu vnitřního města. Z cihel však byla vystavěna pouze chórová část a věže. Dále stavba pokračovala z lomového kamene. Výsledkem byla trojlodní basilika s nízkými věžemi. Dokončení kostela je kladeno do roku 1370. Stavba samotného klášterního areálu se pak protáhla až do období husistkých válek. Tehdy (1428) neopevněný klášter před vlastními hradbami města velmi utrpěl při obléhání Brna sirotčími vojsky. V roce 1486 byl klášter hradbami přičleněn k městu Brnu a stal se jakousi samostatnou pevností přístupnou z města jednak od kostela sv. Jakuba, jednak Běhounskou branou, která měla vlastní předpolí v jihovýchodní části areálu kláštera. V roce 1500 klášter vyhořel. Před bitvou na Bílé hoře byl "klášterní ostrov" velmi silně opevněn. V té době také došlo ke snesení klenby kostela pro její velmi špatný stav. Z kostela po snesení poškozených částí zbylo pouze presbyterium a obě věže. V roce 1661 byl položen základní kámen nového kostela dle projektu J. K. Erny. Ten byl dokončen v roce 1675. Erna se podílel i na přestavě samotného kláštera. Jižní věž byla v letech 1701–03 zvýšena J. M. Maternem. Podobu kláštera výrazně změnila v letech 1732–50 stavba nového barokního konventu s prelaturou za převora M. Pertschera. Této novostavbě musely ustoupit staré i novější části kláštera. Při výstavbě a úpravě nového bastionového opevnění města byl klášterní komplex nově rozšířen a přestavěn a zmizel příkop oddělující opevněný klášter od samotného města. Dělo se tak dle plánů M. Grimma.
|
Přihlášení |
