© jmg.cs.wikipedia.org
Archlebov je obec v okrese Hodonín, 12 km severozápadně od Kyjova. Vznikl jako kolonizační osada a její počátky lze datovat kolem roku 1349, kdy se o ní píše jako o městečku. Nejvýznamnější pamětihodností a dominantou je barokní kostel sv. Šebestiána a Rocha - na místě původní tvrze a později staršího kostela (zachovány zbytky pevnostních zdí se střílnami); z dalších památek pak barokní Poklona sv. Jana Nepomuckého, výklenková kaple sv. Antonína a u ní kamenný kříž, druhý kamenný kříž v severní části obce (oba památkově chráněné). Ve vinohradech severně od obce se nacházejí dvě barokní kapličky - Panny Marie a V Járu. V katastru obce jsou naleziště zbytků pravěkých nástrojů a známky osídlení ve třech osadách - Jizbice, Bohutice a Smutéřov. Tyto nálezy svědčí o dávném osídlení této lokality pod Ždánickým lesem. Severní polovina katastru se nachází v přírodním parku Ždánický les. Obcí prochází silnice I/54; autobusové spojení má s Brnem, Kyjovem, Ždánicemi a Dambořicemi. Neprochází jí žádná turistická stezka, ani cyklotrasa.
Tvrz, stejně jako někdejší archlebovský dvůr, je nutno hledat v nejbližším okolí bývalé archlebovské kaple, později kostela. Výslovnou zmínku o tvrzi máme z r. 1447, avšak její počátky nebudou asi příliš vzdáleny od doby, kdy byl Archlebov povýšen na městečko (r. ...1349). Přesně však nevíme, ke kterému dílu Archlebova patřila tvrz ve druhé čtvrtině 14. století, kdy jedna část náležela ke Ždánicím a druhá byla vlastnictvím Černína z Popic a potom jeho syna Jana ze Židlochovic. O archlebovské tvrzi se nemluví ani koncem 14. století, kdy po sjednocení všech částí statku v rukou Kláry z Věteřova přechází Archlebov do vlastnictví Ješka ze Žeravic zvaného Kužel a po jeho smrti se stává majetkem jeho mladšího syna Jana Kužela, který r. 1437 prodal vše Jiříku Rackovi z Mrdic. Od jeho syna Václava Racka koupil tvrz a městečko v r. 1447 Kuna z Kunštátu. Krátce poté byla tvrz patrně zničena, protože se v r. 1460, při převodu majetku Čeňka z Kunštátu na Bočka Kunu, připomíná pouze jako tvrziště. K obnově tohoto panského sídla už nedošlo, snad i proto, že Archlebov byl tehdy opět rozdělen na dvě části a jejich vlastníci sídlili jinde. Z tvrze se nedochovaly žádné zbytky, neboť v jejích místech byl v r. 1634 vybudován dnešní kostel.
|
Přihlášení |
