Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.
Tvrziště tvoří dobře zachované terénní situace vejčitého tvaru vůči hřebenu s useknutou špičkou. Byly opatřeny čelním valem, odděleným od hřebenu až 6 m širokým a 1,5 m hlubokým příkopem. Na opačném konci tvrziště je patrný předsunutý val. Na tvrzišti je možno nalézt požárem propálenou mazanici, což svědčí jak o dřevěné zástavbě, tak o tom, jak objekt zanikl. Nalezená keramika dokládá život na tvrzi v 14. a 15. století.
Petr Nožička, 22.10. 2015
První zmínky o vsi jsou z let 1210 a 1237, kdy je majetkem zábrdovického kláštera. Ve 14. století přechází do šlechtických rukou. Od počátku 15. století se po Mezilesicích píše široce rozvětvený rod, který ještě žil na počátku 17. století, i když ves s tvrzí už nevlastnil. V roce 1446 zde sídlil Jindřich z Mezilesic. Vesnice zanikla za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století. V roce 1497 se uvádí jako pustá. V roce 1535 bratři Jan a Václav z Kounic předávají pustou ves a tvrz v Mezilesicích bratrům Janovi a Jindřichovi z Mezilesic. V roce 1568 se stává součástí panství Milešovice a tvrz v druhé polovině 16. století zaniká.
Petr Nožička, 24.8. 2015
čerpáno z: M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001,Kol.aut. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981