Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.
Hlavní obrázek místa
Pohled na budovu tvrze s pozdější přístavbou
© Petr Nožička 06/2014
Severní křídlo je snad už pozdně gotické stavení, západní renesanční část vznikla v třetí čtvrtině 16. století. Severní část budovy má klenuté přízemí s cihlovými zdmi 1,1–1,2 metr silnými, se třemi místnostmi. První patro tvoří tři místnosti s plochým stropem, ve druhém patře je pouze jedna místnost. Subtilnější západní křídlo je zhruba stejné velikosti a jeho prostředkem v přízemí prochází průjezd. Také tato část má v prvním patře tři místnosti a ve druhém jen jednu.
Petr Nožička, čerpáno z: M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001, 13.4. 2011
historie

Velké Bílovice pravděpodobně založil rod Sirotků, jejich vymřením v roce 1306 přešly na Dobeše z Bechyně. V polovině 14. století je držel Herbord ze Zlína. Jan a Kuneš z Bílovic (pravděpodobně Herbordovi synové) prodávají Bílovice vdově po uherském bánovi Mikulášovi. Jako odúmrť je v roce 1400 uděluje markrabě Jošt lénem Erhartovi z Kunštátu. V roce 1417 nechává Boček z Kunštátu zapsat Bílovice s pustou tvrzí Liechtenštejnům. Je otázkou, jestli tvrz stála na místě tvrze pozdější, či jde o opevnění v poloze Hradisko. Za Liechtenštejnů byla tvrz několikrát zastavena. V roce 1481 byla například v držení Pertolda z Lipé. V roce 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu a je možné, že zde už nová tvrz stála, i když ve zprávách z roku 1524 a 1533 není zmíněna. V roce 1533 přecházejí Velké Bílovice na Žerotíny a jsou připojeny k Břeclavi. Ve třetí čtvrtině 16.…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z: M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001, 4.4. 2011

Komentáře

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Velké Bílovice

Místa v okolí

 Všetrapy
 Podivín
 Na Podluží
 Potvorovice
 Starý Poddvorov
 kostel sv. Isidora
 Janův hrad
 Vrbice
 Lovecký zámeček
 kříž
 kříž
 socha sv. Aloise
 fara
 Templářské sklepy
 kostel sv. Kunhuty
 minaret
 Obelisk
 Čejkovice
 Stará Břeclav
 sklepní ulička
 větrný mlýn
 kostel sv. Jiljí
 Velké Pavlovice
 Slunečná
 Maurská vodárna
 Lednice
 Stezka nad vinohrady
 Apollonův chrám
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiří
 muzeum obce
 Zámecký mlýn
 Slovácká chalupa
 Suchořádská Zmola
 Kraví hora
 Břeclav
 kostel sv. Václava
 Nejdek
 Rybniční zámeček
 Nový dvůr
 Kobylské jezero
 Chrám Tří Grácií
 kostel sv. Kateřiny
 Dalibor
 boží muka
 vyhlídka U obrázku
 socha sv. Kajetána
 kaple sv. Huberta
 Týnec
 Bulhary
 výklenková kaple
 kostel sv. Vendelína
 kaple sv. Anny
 vila Kleinů
 Tvrdonice
 sklepní ulička
 Hraniční zámek
 Aloch
 Pohansko
 Randez-vous
 Pohansko
 chrám Spasitele
 Boleradice
 Lanžhot
 Belveder
 Mikulčice
 Mikulčice
 Lány
 větrný mlýn
 městské hradby
 dům U Synků
 boží muka
 Hustopeče
 boží muka
 židovský hřbitov
 Brána na náměstí
 radnice
 smírčí kámen
 Nedánov
 Šardice
 Valtice
 boží muka
 kaple sv. Rocha
 Hustopeče
 Jarohněvice
 Kolonáda - Reistna
 Svatobořice
Základní informace místa
ID místa: 9839
Typ místa: tvrz
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.4.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Naposledy navštívené

reklama