Pohled na budovu tvrze s pozdější přístavbou
© Petr Nožička 06/2014
Severní křídlo je snad už pozdně gotické stavení, západní renesanční část vznikla v třetí čtvrtině 16. století. Severní část budovy má klenuté přízemí s cihlovými zdmi 1,1–1,2 metr silnými, se třemi místnostmi. První patro tvoří tři místnosti s plochým stropem, ve druhém patře je pouze jedna místnost. Subtilnější západní křídlo je zhruba stejné velikosti a jeho prostředkem v přízemí prochází průjezd. Také tato část má v prvním patře tři místnosti a ve druhém jen jednu.
Velké Bílovice pravděpodobně založil rod Sirotků, jejich vymřením v roce 1306 přešly na Dobeše z Bechyně. V polovině 14. století je držel Herbord ze Zlína. ...Jan a Kuneš z Bílovic (pravděpodobně Herbordovi synové) prodávají Bílovice vdově po uherském bánovi Mikulášovi. Jako odúmrť je v roce 1400 uděluje markrabě Jošt lénem Erhartovi z Kunštátu. V roce 1417 nechává Boček z Kunštátu zapsat Bílovice s pustou tvrzí Liechtenštejnům. Je otázkou, jestli tvrz stála na místě tvrze pozdější, či jde o opevnění v poloze Hradisko. Za Liechtenštejnů byla tvrz několikrát zastavena. V roce 1481 byla například v držení Pertolda z Lipé. V roce 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu a je možné, že zde už nová tvrz stála, i když ve zprávách z roku 1524 a 1533 není zmíněna. V roce 1533 přecházejí Velké Bílovice na Žerotíny a jsou připojeny k Břeclavi. Ve třetí čtvrtině 16. století bylo doplněno renesanční křídlo..
|
Přihlášení |
