
V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, tzv. Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka. Patří mezi vyhledávané turistické cíle. Dostat se k němu dá na kole i autem. První zmínky o Těšíkovské kyselce sahají do konce 60. let 17. století. Už tehdy se vědělo o jejích léčivých účincích a obsahu pro tělo důležitých minerálů železa a hořčíku. Ostatně, právě od železa má pramen svou rezavou barvu. Kyselka dala dokonce vzniknout i přírodním lázním. Od roku 1935 zásobovala soukromou plnírnu v Dolanech u Olomouce. Současný pramen je nejsilnější. Později byly totiž nedaleko dnešního pramene objeveny další tři zdroje. Jejich využití bylo aktuální zejména ve dvacátých letech minulého století, kdy zde fungovaly malé lázně. Později tyto prameny zanikly, stejně jako lázně. Původní prameniště stálo vedle asfaltové silnice, která údolím prochází. Po druhé… číst dále
Těšíkovský pramen údajně střeží trpaslíci. Legenda říká, že příkrý svah přímo nad pramenem je domovem trpaslíků. Prý sem přišli již v dávných dobách na příkaz samotného vládce hor Nízkého Jeseníku Grolla, aby vodu hlídali. Trpaslíci údajně každou noc máchají své rezavé čepičky v prameni tak dlouho, dokud voda nezavoní po železe. Když se stane, že je někdo při této práci vyruší, rychle si nasadí čepičky neviditelnosti a zmizí. Další den je potom pramen slabý, málo rezavý a téměř bez chuti. Proto pověst říká, že není radno chodit na tato místa okolo půlnoci a plašit skřítky, kteří právě v tuto dobu předávají kyselce kouzelnou moc. Bývalo také zvykem dávat k prameni kousek suchého chleba. Trpaslíci jej prý milují a z vděčnosti pak navíc obdaří vodu substancí moudrosti. To, že Těšíkovská voda obsahuje esenci moudrosti, prý věděl i známý šternberský spisovatel a alchymista Barcius, zvaný také Jan ze Šternberku. Tento tajemný muž údajně… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.