Koloděje n.Luž.-židovský hřbitov
© Ladislav Boháč 6/2022
Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí se nachází v lesíku vpravo od silnice II/105 při výjezdu ze vsi směr Bernartice a Milevsko. Koloděje nad Lužnicí jsou vesnice, doložená již r. 1295. Původně samostatná obec se stala r. 1976 částí města Týn nad Vltavou a má asi 200 obyvatel. Prochází jí právě silnice II/105 z Týna nad Vltavou do Milevska.
Počátky židovského osídlení v Kolodějích nad Lužnicí jsou v písemných pramenech doloženy z doby kolem poloviny 17. století. Synagoga z konce 17. století byla zbořena r. ...1948. Hřbitov byl založen po obvinění Židů ze zavlečení morové epidemie v letech 1681–1682 do Týna nad Vltavou a jejich vysídlení z panství. Je proto datován do doby kolem r. 1700. Židovský hřbitov se nachází 3 km od města Týn nad Vltavou v přilehlém lesíku a podél hlavní komunikace. Hřbitov lichoběžníkového tvaru je umístěn ve značně zvýšeném svahovém terénu severojižního směru a je obehnán ohradní omítnutou kamennou zdí. Márnice postavená kolem r. 1900 se nedochovala. Hřbitov se dochoval v původní rozloze s mnoha cennými náhrobky barokního typu, jejichž výzdoba patří k tradičním židovským uměním. Zachovalo se tu 270 náhrobků z let 1705–1942. Nejstarší náhrobek označuje hrob Abrahama; za 1. světové války zde bylo pohřbeno 11 uprchlíků z Haliče. Posledním pohřbeným byl řezník Karel Rubin v r. 1943. Nejvýznamnějším hrobem je tumba rabína Jacoba (Jakuba) Mahlera z r. 1867, která je jediným náhrobkem tohoto druhu v jižních Čechách. Po 2. světové válce byl na hřbitově vztyčen pamětní kámen kolodějským obětem holokaustu. V současné době je majitelem hřbitova Židovská obec v Praze, která zajišťuje jeho průběžnou údržbu. Areál hřbitova je zpravidla uzamčen; klíč si však lze vypůjčit ve vsi. Hřbitov je od r. 1963 zapsán v seznamu ,kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
