Turistické cíle v okolí obce Dříteň

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

První zmínka o pivovaru v zázemí hradu ze 16. stol. Na poč.17. stol. jej vlastní město, po r. 1684 pražské arcibiskupství. Fungoval do 1. sv. války, arcibiskupství jej vlastnilo do konce 2. sv. války. Poté upraven na průmyslový areál.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Zachovalý barokní kamenný dvouobloukový most s plnými parapetními zídkami z r. 1724. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého, v r. 2019 zrestaurována, spolu sní i most. Již neslouží k původnímu účelu, neboť stojí na staré cestě na obec Pištín, která se již nepoužívá. Kulturní památka. Volně přístupný.

Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Drobná zděná omítaná boží muka ve svahu u rozcestí nedaleko vsi. Z jaké doby pochází, nezjištěno; opravena v roce 2003. Hranolová na kamenném soklu, v horní zúžené části je kaplice s nikami na všech čtyřech stranách; v nikách (kromě zadní) malované obrázky; krytá valbovou stříškou s prejzy.

Boží muka stojí na rozcestí v mírném svahu na východním konci obce. Hranolová boží muka, umístěná na velké čtvercové podestě. V horní třetině jsou členěná profilovanou římsou, na které je umístěna kaplice; kaplice má na všech stranách niky s malovanými svatými obrázky. Krytá je stanovou stříškou.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.