
K jednolodnímu baroknímu farnímu kostelu sv. Jakuba Většího (Staršího) z 2. poloviny 17. století se vstupuje po velkém působivém schodišti. Součástí kostela je i mohutná románsko-gotická věž, pocházející z původní stavby, jež s raně barokním průčelím vytváří velmi půvabný kontrast. Čtyřhranná věž se od základny zužuje a v horní části mění v osmihran. Uvnitř kostela se nachází unikátní gotická pískovcová Madona pocházející z období kolem roku 1400, jež je umístěna v tzv. „Pokladnici“. Další zajímavostí interiéru je znázornění Nejsvětější Trojice na hlavním oltáři. Obraz pochází z období kolem roku 1700. Kazatelna z roku 1771, na jejímž vrcholu stojí socha sv. Pavla s knihou a mečem, se nachází na severní straně chrámu. Většina mobiliáře a výzdoby však pochází až z 20. století. U kostela se nachází bývalá fara a hřbitov, jehož součástí je i kamenná kostnice.
Farnost s kostelem vznikla zřejmě kolem roku 1050 spolu s hradem Falkenstein. Poprvé se však zmiňuje až v listině datované k době kolem let 1120 až 1122. V roce 1670 byla zahájena barokní přestavba původního románsko-gotického kostela z poloviny 13. století. Po třinácti letech stavby byl dokončen a získal tak svou současnou barokní podobu. Dne 7. srpna 1678 byl kostel slavnostně vysvěcen. V roce 1744 zasáhl kostelní věž požár, při němž byla zničena původní strmější a vyšší střecha věže. V roce 1944 byla zhotovena křtitelnice, jejímž autorem je dr. Karl Holey, který se podílel i na vitrážových oknech z roku 1946. V roce 1990 byla zrestaurována „Pokladnice“, což je raně gotická místnost v suterénu zvonice.