
Zřícenina Siročí hrad (Rossenstein) je návštěvná celoročně. Nejhezčí je ovšem letní období a procházka z Děviček na Siročí hrad je opravdu kouzelná.
Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev – Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein; jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Brzy nato se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů, jak o tom svědčí i mikulovský urbář z r.1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v r.1504 ohdržel jej spolu s hradem Devičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r.1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590; jako zcela pustý jej označuje urbář z r.1629. Hrad byl vybudován na… číst dále
Hrad patřil templářskému řádu. Na hrad byl jako kastelán dosazen rytíř Čičos. Jelikož se staral o blahobyt lidu v přilehlých obcích, byl mezi nimi velmi oblíben. I oženil se Čičos, vzal si Růženu a že ji miloval velice, dal kolem hradu vysázet růže (odtud také druhý název Růžový hrad). I žili spolu šťastně až do chvíle, kdy byl hradní pán povolán do války. Jenže jelikož se mel Čičosovi narodit zanedlouho syn, odmítl narukovat. Stalo se, že přijel na hrad komtur, aby obvinil Čičose ze zrady a co čert nechtěl, nic netušící Růžena požádala vzácného hosta, aby pokřtil novorozeně. Komtur se zhostil úkolu a dítě pojmenoval Orphanus. Hned po té dal Čičose popravit a až nyní si Růžena uvědomila tu krutost (Orphanus je v překladu sirotek)… Žalem jí puklo srdce. Orphana komtur odvezl a poté nechal pobít všechny na hradě, jen jeden unikl. Po letech se Orphanus vrátil na hrad a našel zde starce, který mu vypověděl celou historii. Mladík zešílel… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.