© Luděk Vláčil 04/2023
Kostel je raně barokní jednolodní stavbou s kněžištěm, sakristií a čtyřhrannou věží ukončenou dvojitou bání ve tvaru jehlanu. V interiéru je hlavní oltář s působivou kompozicí představující štukové sousoší Stětí sv. Kateřiny. Kateřina klečí na popravišti, zezadu na ni útočí pohanský filozof s modlou v ruce. Vpravo stojící popravčí držící v pozdvižených rukou meč. Dramatičnost mučednické smrti zdůrazňují přihlížející postavy. Po stranách se nacházejí na koso postavené sokly sloupů oltáře se zlacenými hlavicemi. U jejich vnitřní strany stojí bílé sochy ochránců proti moru sv. Šebestiána a sv. Rocha. V nikách dvou bočních oltářů se nacházejí sochařské výjevy: oslava Panny Marie Immaculaty a sv. Jan Nepomucký. Sochy jsou doprovázeny hlavičkami andílků v oblacích. Bývalá fara je přízemní barokní budova s valbovou střechou.
Léta Páně 1322 se prvně vzpomíná osada s německým názvem Pairdorf, později zvaná Pardorf. Ves byla založena německými osadníky pocházejícími patrně z území Bavorska, což by mohl dokládat její název. Raně barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl budován k roku 1740 Ex voto suscepto, podle slibu pro odvrácení moru. Stavba vznikla na místě staré, zřejmě gotické kaple. Asi ve stejně době vznikla farnost. Věž byla přistavěna k průčelí jednolodního chrámu roku 1791. Nad vstupním portálem je v nice polychromovaná socha sv. Kateřiny Alexandrijské od Ignáce Lengelachera (1698–1780), který je rovněž autorem výzdoby interiéru.
|
Přihlášení |
