
Městys Boleradice (německy Polehraditz) leží na potoce Haraska asi 10 km severovýchodně od Hustopečí a dálnice D2, 31 km severozápadně od Hodonína a 29 km severně od Břeclavi. Je jednou z vinařských obcí ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Jako ves jsou poprvé zmíněny v soupisu majetku olomouckého biskupství roku 1141. Roku 1512 byly povýšeny na městečko. Historický status městyse jim byl vrácen roku 2006. Nyní tu žije téměř tisíc obyvatel.
Kaple sv. Rocha stojí na návrší severně nad městysem.
Plochu štítu akcentuje kruhová vpadlina s křížem. Po bocích kaple jsou umístěná obdélná okna se segmentovým záklenkem. Na vrcholu sedlové střechy je hranolová zvonice. Historizující sakrální stavba z druhé poloviny 19. století představuje důležitý prvek doznívající barokizace.
Podle lidové tradice žil v těchto místech v chýši poustevník, na jehož památku tu byla postavena dřevěná kaplička. Snad tu dříve bývalo staroslovanské pohřebiště, později označené křížem nebo malou kapličkou. To mohlo být důvodem, že se tam pohřbívalo v době moru, kdy hřbitov u kostela již nestačil. Morové hroby zde byly prokázány archeologickým výzkumem. To vysvětluje, proč byla kaplička zasvěcena svatému Rochu jako ochránci před morem. Před postavením současné stavby zde stávala zřejmě jednoduchá kaplička či boží muka ve značně ubohém stavu. Musela být naprosto malá, poněvadž nebyla vyznačena na první katastrální mapě Boleradic, ani se u ní nekonaly bohoslužby. Proto farář Filip Toufar po svém příchodu do boleradické farnosti se rozhodl postavit novou, mnohem výstavnější a pohlednější kapli jako protipól kostela sv. Jana Křtitele, další dominantu vesnice. Stalo se tak v roce 1888. Celkový náklad byl uhrazen z vlastního jmění předchozí kaple a zbytek z příspěvků farníků. Hlavní obraz pro kapli darovala hospodyně na faře a ten zobrazuje sv. Rocha, jemuž je kaple zasvěcena. Zvonek na věžičku zakoupila obec a svícny dolní mlynář Antonín Hausner. Pozlacovací práce vykonal sám farář Toufar. Pozemek pro kapli i její okolí ve výměře 102 m² darovala obec. Pět lip v okolí kaple bylo vysázeno o rok později a v témže roce biskupská konzistoř povolila v ní sloužit mše svaté čtyřikrát v roce. Od té doby se na ní neprováděly žádné zásadní úpravy, jen běžná údržba. Zvon ve věžičce byl zrekvírován za 1. světové války a nový zavěšen v roce 1924 a znovu 1997. Kaple má barokizující podobu a se svým okolím vytváří malebnou část obce. V současnosti se v ní konají bohoslužby jednou v roce a to v měsíci srpnu. Kaple je od roku 1958 památkově chráněna..