kostel sv. Jiří s přilehlou farou
© Václav Kapr, 08/2013
Pozdně barokní kostel s klasicistními rysy je jednotnou, přibližně orientovanou jednolodní stavbou obdélného půdorysu, s půlkruhově ukončeným kněžištěm, při jehož severní zdi je čtyřboká sakristie.
Nad západním vstupním průčelím se tyčí hranolová věž (zvonice). Fasády jsou členěné obdélnými vpadlými výplněmi, okna jsou podélná, segmentově zakončená.
Západní průčelí je na bocích konkávně projmuté (ve cviklech jsou točitá schodiště) a je završeno trojúhelníkovým štítem.
Fasáda věže je členěna pilastry, flankující uťatá nároží.
Loď i kněžiště jsou zaklenuty plackami mezi pasy, dosedajícími na úseky římsového kladí, neseného pilastry s kompozitními hlavicemi. Sakristie je zaklenutá valeně s výsečemi. Na západní straně lodi je hudební kruchta, podklenutá jedním širokým obloukem. Bohatě tvarovaná varhanní skříň (60. léta 18. století) včetně parapetu s vloženým pozitivem sem byla zřejmě přemístěna ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci. Skříň i parapet zdobí andílci hrající na nástroje, čabrakové závěsy a prořezávané rokaje.
Kostel má dvoudílný zděný hlavní oltář klasicistního charakteru, pocházející z doby vzniku stavby. Na menze má skříňový tabernákl (andílci, dekorativní vázy). Ve sloupovém retabulu je zasazen obraz sv. Jiří, který r. 1792 namaloval Josef Winterhalder ml. (moderní přemalby). Štukové sochy sv. Cyrila a Metoděje na bočních konzolách a andílky, stejně jako okřídlené hlavičky na volutovém nástavci jsou připisovány Ondřejovi Schweiglovi. Boční retabulový oltář sv. Peregrina pochází ze zrušené hradní kaple sv. Mikuláše na Sirotčím hrádku.
Přízední kazatelna patří také k původnímu vybavení kostela. Je zdobená reliéfy evangelistů na parapetu a sochou Ježíše Krista na stříšce. K mobiliáři patří také mramorová křtitelnice (nízká, široká mísa na balustrové noze), pocházející z doby vzniku kostela.
Nejstarší z kostelních zvonů pochází z doby kolem r. 1500.
Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. ...37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami v obci. Byly vybudovány v letech 1783–1785, autorem arch. návrhu jejich podoby byl pravděpodobně Karel Jan Hromádko. Obec se zmiňuje prvně r. 1332, kdy patřila k panství Sirotčího hradu mikulovské vrchnosti. R. 1537 se zmiňuje jako pustá ves. Před r. 1573 byla znovu osídlena a patřila k Mikulovu. V 16. století převládal v obci protestantismus, roku 1582 se v obci připomíná kostel. Roku 1575 získal panství rod knížat z Dietrichsteina, za kterých došlo k hospodářskému rozkvětu celého kraje, zejména v 2. polovině 17. století a v průběhu celého 18. století. Farní kostel sv. Jiří nahradil hradní kapli sv. Mikuláše poté, co byla z příkazu císaře Josefa II. zrušena a zbourána (z kaple se zachoval boční oltář s obrazem sv. Peregrina). Od roku 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR..
