© Luděk Vláčil 04/2023
Objekt je patrový dvoukřídlý renesanční měšťanský dům stojící v jižní části historického jádra bývalého městečka. Hlavní křídlo směřující do ulice vynáší patro na trojici toskánských sloupků, pod kterými se nachází podloubí. Směrem do dvora navazuje v pravém úhlu delší boční křídlo. V levé části průčelí je půlkruhově zaklenutý vjezd. Nároží, oblouky arkád a vjezdu jsou zdobeny nepravou bosáží. Korunní římsa je vynesena na konzolkách. Z hlavního křídla směřuje směrem do dvora nevýrazný arkýř na krakorcích. Boční křídlo je do dvora otevřeno v přízemí i patře arkádami se stlačenými oblouky. Sklepy mají valené klenby. V přízemí jsou valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi s hranami vytaženými do hřebínků. V patře jsou trámové stropy, z nichž některé zdobí malované ornamenty.
První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1244, kdy Pouzdřany patřily herburskému klášteru v Brně. Roku 1581 císař Rudolf II. povýšil dědinu na městečko. Tato událost měla nepochybně stěžejní význam pro architektonickou podobu Pouzdřan. Pravděpodobně na přelomu 16.-17. století byla postavena celá řada měšťanských domů s patrem vyneseným nad podloubím. Ještě na počátku 19. století byla v Pouzdřanech podobně řešená celá řada domů, což dokládá mapa Stabilního katastru z roku 1825. Do dnešních dnů se v nejlepším stavu zachoval dům čp. 115. Objekt ukazuje, jak vypadala zástavba nově povýšeného městečka v době přelomu 16.-17. století. V domech měšťanů se odrazil nově nabytý statut a bohatství získané zejména z okolních vinic. Stáří trámového stropu v bočním křídle domu je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Podloubí domu bylo v pozdějších dobách zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po roce 1989.
|
Přihlášení |
