
Jihomoravská obec Pouzdřany (německy Pausram) ležící v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji u severního břehu Novomlýnských nádrží nedaleko řeky Svratky, asi 13 km od Hustopečí a 12 km od Pohořelic, má množství památek. Nejvýznamnější je bezesporu gotický římskokatolický farní kostel sv. Mikuláše a Václava. K dalším památkám patří fara, zámek, kaple sv. Rozálie, boží muka, dvě sochy sv. Jana Nepomuckého a několik renesančních domů. Nejzachovalejším z nich je měšťanský dům č.p. 115. Přes náves prochází cyklostezky 5043, Moravská vinná. Severovýchodně od obce leží národní přírodní rezervace Pouzdřanská step-Kolby.
Směrem do dvora navazuje v pravém úhlu delší boční křídlo. V levé části průčelí je půlkruhově zaklenutý vjezd. Nároží, oblouky arkád a vjezdu jsou zdobeny nepravou bosáží. Korunní římsa je vynesena na konzolkách. Z hlavního křídla směřuje směrem do dvora nevýrazný arkýř na krakorcích. Boční křídlo je do dvora otevřeno v přízemí i patře arkádami se stlačenými oblouky. Sklepy mají valené klenby. V přízemí jsou valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi s hranami vytaženými do hřebínků. V patře jsou trámové stropy, z nichž některé zdobí malované ornamenty..
Tato událost měla nepochybně stěžejní význam pro architektonickou podobu Pouzdřan. Pravděpodobně na přelomu 16.-17. století byla postavena celá řada měšťanských domů s patrem vyneseným nad podloubím. Ještě na počátku 19. století byla v Pouzdřanech podobně řešená celá řada domů, což dokládá mapa Stabilního katastru z roku 1825. Do dnešních dnů se v nejlepším stavu zachoval dům čp. 115. Objekt ukazuje, jak vypadala zástavba nově povýšeného městečka v době přelomu 16.-17. století. V domech měšťanů se odrazil nově nabytý statut a bohatství získané zejména z okolních vinic. Stáří trámového stropu v bočním křídle domu je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Podloubí domu bylo v pozdějších dobách zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po roce 1989..