
Kostel sv. Václava je sálová orientovaná stavba ze smíšeného zdiva, s úzkou boční lodí při severní straně. Ze západního průčelí vystupuje čtyřboká věž. K jižnímu průčelí je připojen zámek, bývalý augustiniánský klášter. Pětiboce uzavřený odsazený presbytář je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby. K jeho severní straně přiléhá sakristie. Chrámová loď je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby na příčných a podélných pasech nesených toskánskými pilastry, triumfální oblouk klenutý půlkruhově. Při západní stěně je kruchta na třech obloucích se dvěma pilíři. K severní stěně lodi přiléhá vedlejší loď zaklenutá dvěma poli křížové hřebínkové klenby na příčném a dvou podélných pasech. Věž vystupující před západní průčelí je čtyřboká, s okosenými rohy, průčelí ukončena profilovanou korunovou věžní římsou. Zastřešena je úzkou bání s osmibokou lucernou. V interiéru kostela je pseudogotický oltář s obrazem sv. Václava a rokoková… číst dále
Na místě současného kostela stál kostel, který je připomínán již roku 1350. Tehdy byl zasvěcen Panně Marii. Roku 1393 byl ke kostelu přenesen augustiniánský klášter z míst nynějšího kostela sv. Máří Magdalény. Dokladem nejstarší stavební fáze gotického kostela, později barokizovaného, je pětiboký, žebrově zaklenutý presbytář s původními hrotitými okny. Kostel roku 1645 vyhořel. Následně kolem roku 1653 došlo k úpravě hlavní lodi a také k přístavbě boční lodi. Před rokem 1770 byl vystavěn kůr a znovu, již v barokní formě, postavena věž. Její báň pochází z roku 1823. Teprve až někdy po roce 1791 došlo k zaklenutí hlavní lodi. V kostele jsou hodnotné renesanční fresky nad sakristií a pozdně barokní oltář. Úpravy v interiéru proběhly během 19. století. V průběhu 90. let 20. století proběhly na kostele obnovovací práce včetně nové fasády.