kostel sv. Václava

Ze západního průčelí vystupuje čtyřboká věž. K jižnímu průčelí je připojen zámek, bývalý augustiniánský klášter. Pětiboce uzavřený odsazený presbytář je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby. K jeho severní straně přiléhá sakristie. Chrámová loď je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby na příčných a podélných pasech nesených toskánskými pilastry, triumfální oblouk klenutý půlkruhově. Při západní stěně je kruchta na třech obloucích se dvěma pilíři. K severní stěně lodi přiléhá vedlejší loď zaklenutá dvěma poli křížové hřebínkové klenby na příčném a dvou podélných pasech. Věž vystupující před západní průčelí je čtyřboká, s okosenými rohy, průčelí ukončena profilovanou korunovou věžní římsou. Zastřešena je úzkou bání s osmibokou lucernou. V interiéru kostela je pseudogotický oltář s obrazem sv. Václava a rokoková kazatelna s figurálními reliéfy a sochami. Nad klasicistní křtitelnicí rokoková skupina Křtu v Jordáně. K jižní vnější stěně kostela je připojen přístavek se sochami Krista a apoštolů v zahradě Getsemanské. Zastřešený je sedlovou plechovou střechou s trojbokým štítem. Před kostelem je umístěna socha klečícího kajícníka. Stavba je památkově chráněna od roku 1958..

Máří Magdalény. Dokladem nejstarší stavební fáze gotického kostela, později barokizovaného, je pětiboký, žebrově zaklenutý presbytář s původními hrotitými okny. Kostel roku 1645 vyhořel. Následně kolem roku 1653 došlo k úpravě hlavní lodi a také k přístavbě boční lodi. Před rokem 1770 byl vystavěn kůr a znovu, již v barokní formě, postavena věž. Její báň pochází z roku 1823. Teprve až někdy po roce 1791 došlo k zaklenutí hlavní lodi. V kostele jsou hodnotné renesanční fresky nad sakristií a pozdně barokní oltář. Úpravy v interiéru proběhly během 19. století. V průběhu 90. let 20. století proběhly na kostele obnovovací práce včetně nové fasády..