Mušov

Ves Mušov se poprvé vzpomíná roku 1276, ale jistě existovala již dříve, neboť vznik zdejšího kostela sv. Linharta je datován na přelom 12. a 13. století. Pokud fortifikace u Mušova vznikla před rokem 1322, mohlo se z počátku jednat o feudální sídlo. Již v roce 1322 byl však Mušov součástí mikulovského panství, s nímž zůstal spojen po celý středověk, proto zde pro vznik šlechtického sídla již nebyl důvod. Je tedy pravděpodobné, že pevnost vznikla z důvodu nutnosti obrany nedalekého významného brodu na Dyji, takže mohla plnit strážní a kontrolní funkci. Stejný účel tu již mnohem dříve plnila nedaleká římská stanice na návrší Hradisko. Středověké opevnění využilo ploché vyvýšeniny vystupující z bažinaté roviny, obklopené příkopy a slepými rameny Dyje. Fortifikace vymezená nízkým valem měla trojúhelný tvar se zalomením kolem severovýchodního vrcholu. Největší rozměry plochy byly asi 70x30 m. Opevnění chránil příkop dosahující šířky 12-14 m a hloubky 2 m, který na vnější straně lemoval nevysoký násep. Přeponu trojúhelníku na jihozápadě chránilo buď rameno řeky nebo val později odplavený vodou. V letech 1977-1978, při archeologickém průzkumu lokality, archeoložka Dagmar Jelínková nalezla uprostřed plochy čtvercový zděný kamenný suterén, na němž zřejmě byla dřevohliněná nástavba. Podle nalezené keramiky je vznik opevnění (tvrze) datován na počátek 14. století. Využívání, jako strážní pevnost, je archeologicky doloženo i v období husitských válek v první polovině 15. století. Opevnění se nacházelo západně od dnes již rovněž zaniklé vesnice Mušov mezi rameny Dyje v lužním lese, jenž místní německé obyvatelstvo nazývalo Tuchet (počeštěně Duchna). Samotné lokalitě s pozůstatky opevnění se říkalo "Tábor". V letech 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže (též nazývané Vodní nádrž Nové Mlýny II nebo Střední…  číst dále