Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.
Hlavní obrázek místa
Pohled na zatopené místo opevnění od jihu.
© Luděk Vláčil 06/2013
Ves Mušov se poprvé vzpomíná roku 1276, ale jistě existovala již dříve, neboť vznik zdejšího kostela sv. Linharta je datován na přelom 12. a 13. století. Pokud fortifikace u Mušova vznikla před rokem 1322, mohlo se z počátku jednat o feudální sídlo. Již v roce 1322 byl však Mušov součástí mikulovského panství, s nímž zůstal spojen po celý středověk, proto zde pro vznik šlechtického sídla již nebyl důvod. Je tedy pravděpodobné, že pevnost vznikla z důvodu nutnosti obrany nedalekého významného brodu na Dyji, takže mohla plnit strážní a kontrolní funkci. Stejný účel tu již mnohem dříve plnila nedaleká římská stanice na návrší Hradisko. Středověké opevnění využilo ploché vyvýšeniny vystupující z bažinaté roviny, obklopené příkopy a slepými rameny Dyje. Fortifikace vymezená nízkým valem měla trojúhelný tvar se zalomením kolem severovýchodního vrcholu. Největší rozměry plochy byly asi 70x30 m. Opevnění chránil příkop dosahující šířky 12-14 m a hloubky 2 m, který na vnější straně lemoval nevysoký násep. Přeponu trojúhelníku na jihozápadě chránilo buď rameno řeky nebo val později odplavený vodou. V letech 1977-1978, při archeologickém průzkumu lokality, archeoložka Dagmar Jelínková nalezla uprostřed plochy čtvercový zděný kamenný suterén, na němž zřejmě byla dřevohliněná nástavba. Podle nalezené keramiky je vznik opevnění (tvrze) datován na počátek 14. století. Využívání, jako strážní pevnost, je archeologicky doloženo i v období husitských válek v první polovině 15. století. Opevnění se nacházelo západně od dnes již rovněž zaniklé vesnice Mušov mezi rameny Dyje v lužním lese, jenž místní německé obyvatelstvo nazývalo Tuchet (počeštěně Duchna). Samotné lokalitě s pozůstatky opevnění se říkalo "Tábor". V letech 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže (též nazývané Vodní nádrž Nové Mlýny II nebo Střední…  číst dále
Luděk Vláčil - zdroj: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska-M. Plaček a F. Musil-LIBRI 2003, 17.2. 2017

Půdorys místa

, Opevnění (vyznačeno tečkovaně) zaznačené v mapě stabilního katastru z r. 1824 (publikoval K. Kučera)
©Zdroj: sken z knihy Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska-M. Plaček a F. Musil-LIBRI 2003
Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Pasohlávky

Místa v okolí

 kostel sv. Linharta
 kaple sv. Ducha
 boží muka
 kostel sv. Rozálie
 mlýn
 Vysoká zahrada
 kostel sv. Anny
 Neuhaus
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Antonína
 Pouzdřany
 Děvičky
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 Archeopark Pavlov
 kostel sv. Ondřeje
 Popice
 Sirotčí hrádek
 kostel sv. Jiří
 kamenný kruh
 Leopoldov
 Drnholec
 jeskyně Na Turoldu
 Topolany
 Vlasatice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Oldřicha
 U Křížku
 Kozí hrádek
 Horní synagoga
 kostel sv. Václava
 Mikulov
 Kanovnické domy
 dům U Rytířů
 větrný mlýn
 městské hradby
 Hustopeče
 boží muka
 židovský hřbitov
 kaple sv. Šebestiána
 městský dům
 Pohořelice
 boží muka
 Hrádek u Drnholce
 dům U Synků
 Dalibor
 Bulhary
 Velké Němčice
 Koválov
 kostel sv. Kunhuty
 Cvrčovice
 Hustopeče
 boží muka
 sýpka
 Žabčice
 Nosislav
 boží muka
 kostel sv. Jakuba
 boží muka
 Sedlec
 kostel sv. Markéty
 Branišovice
 vyhlídka U obrázku
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 Nejdek
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Anny
 Jiřice u Miroslavi
 Loděnice
 Zámecký mlýn
 Obelisk
 Diváky
 Hraniční zámek
 Olbramovice
 Šitbořice
 Rybniční zámeček
 Aloch
 Chrám Tří Grácií
Základní informace místa
ID místa: 13283
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.2.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama