Břeclav

Původním střediskem kraje dna dolní Dyji bylo hradisko na Pohansku. Když se mírem řezenským v r. 1041 posunula jihomoravská hranice na Dyji, vystavěl kníže Břetislav I. k ochraně dyjského přechodu hrad, který byl nazván jeho jménem. Stával opodál městečka Staré Břeclavi (dnes součást Břeclavi) v bažinatém terénu mezi rameny řeky Dyje. Dodnes se z něho dochovaly dřevěné piloty. Rakušané nazývali hrad Lauentenburch – Lundenburg. V této zkomolené formě se pravděpodobně objevuje jméno hradiska na Pohansku, které se snad nazývalo hrad Lověticů. Pod názvem Lauentenburg vystupuje hrad poprvé v pramenech v r. 1046. Jako Břeclav se uvádí v tzv. zakládací listině kláštera opatovického hlásící se k r. 1073 a v pravé listině pro klášter Hradisko u Olomouce z r. 1078, v níž se mluví o mostu u břeclavského hradu. Kromě své vojenské funkce byl hrad zároveň správním střediskem pro břeclavský hradský obvod, zaujímající přibližně území od hranice země až po Chřiby, Ždánický les a později na levém břehu řeky Moravy povodí Veličky, Olšavy a Dřevnice. Význam hradu zdůrazňuje existence kostelíka doloženého poprvé známou listinou olomouckého biskupa Jindřich Zdíka, vydanou po r. 1131. Zeměpanským úřadům na břeclavském hradě podléhalo i hodonínské, bzenecké a kunovické podkrají. Někdy ve 20. letech 13. století dostala Břeclavsko věnem manželka krále Přemysla I. Konstancie, která břeclavský hrad přebudoval. Byl vystavěn na dřevěných kůlech a sestával z hradního paláce a fortifikační věže podle vzoru olomouckého a mikulovského hradu, jak svědčí pozůstatky věže a fortifikace. Konstancie však nedržela Břeclavsko až do své smrti, neboť v r. 1237 vystupuje jako jeho držitel kníže Oldřich Korutanský, bratranec krále Václava I.; Oldřich je však patrně zase ztratil za války mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem II. v r. 1249. Za blíže neznámých okolností, snad…  číst dále