Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hlavní část pevnosti s pozůstatky valů
© Luděk Vláčil 05/2019
Bývalá římská vojenská pevnost (stanice či tábor) v lokalitě Hradisko u Mušova (dříve německy Burgstall) je významná archeologická lokalita ležící na katastru zaniklé obce Mušov, dnes součásti obce Pasohlávky. Pozůstatky pevnosti jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Lokalita Hradisko (221 m n. m.) se nachází západně od silnice I/52 těsně před břehem střední a horní Novomlýnské nádrže. Kolem Aqualandu Moravia, osamělé kaple sv. Ducha a turistického rozcestí prochází archeologická naučná stezka Brána do Římské říše. Je dlouhá asi 1,5 km a prochází kolem nejvýznamnějších míst naleziště. Celkem 10 informačních panelů je zaměřeno na dobu, kdy se v této lokalitě usadili Římané z legií císaře Marka Aurelia (121-180 n. l.). Naučná stezka Brána do Římské říše navazuje na naučnou stezku Germáni před branami Římské říše, která je zaměřena na germánské osídlení.
Jiří Špaček a Luděk Vláčil - zdroj: https://cs.wikipedia.org, http://www.antickysvet.cz a další, 21.5. 2019
historie

V druhé polovině 2. století, přesněji v letech 161-180, byl římským císařem Marcus Aurelius Antoninus. Tehdy docházelo ve středním Podunají, na území Moravy a Slovenska, k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky Dunaje. Roku 172 se vojska Marka Aurelia vydala z římského tábora Carnuntum u Dunaje podél toku řek Moravy a Dyje, na Slovensku pak proti toku Váhu a Hronu, na vojenské tažení proti germánským kmenům Markomanů. Tažení je známé jako markomanské války, které probíhaly přibližně v letech 166-180 našeho letopočtu. Na památku tohoto tažení byl na dnešním náměstí Piazza Colonna v Římě postaven sloup Marka Aurelia. Četné nálezy krátkodobých římských táborů jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na území Moravy. Dosud bylo objeveno asi 25 táborů, z nichž nejsevernější ležel u Jevíčka. Nejvíce jich však bylo zjištěno v okolí kopce Hradisko u Mušova, na němž se nacházel…  číst dále

Jiří Špaček a Luděk Vláčil - zdroj: https://cs.wikipedia.org, http://www.antickysvet.cz a další, 8.7. 2019

pověsti

V době markomanských válek mělo dojít k události označované jako Zázračný déšť Marka Aurelia. Římská vojska odříznutá od zdrojů vody početnějšími Germány měl v horkém létě zachránit před porážkou vydatný déšť.

Luděk Vláčil, 10.7. 2019

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Pasohlávky

Místa v okolí

 boží muka
 kaple sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 Mušov
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Rozálie
 mlýn
 Pouzdřany
 Vysoká zahrada
 kostel sv. Jiljí
 Leopoldov
 Neuhaus
 kaple sv. Antonína
 Vlasatice
 kostel sv. Ondřeje
 Děvičky
 boží muka
 Popice
 boží muka
 Drnholec
 kostel sv. Barbory
 Archeopark Pavlov
 Sirotčí hrádek
 Topolany
 městský dům
 kostel sv. Jiří
 Pohořelice
 boží muka
 U Křížku
 kamenný kruh
 kostel sv. Oldřicha
 Hrádek u Drnholce
 Cvrčovice
 Koválov
 jeskyně Na Turoldu
 kostel sv. Kunhuty
 Branišovice
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Kozí hrádek
 Velké Němčice
 Horní synagoga
 větrný mlýn
 Hustopeče
 kostel sv. Václava
 Mikulov
 sýpka
 Žabčice
 boží muka
 židovský hřbitov
 Kanovnické domy
 dům U Rytířů
 městské hradby
 kaple sv. Šebestiána
 kostel sv. Anny
 dům U Synků
 Jiřice u Miroslavi
 Nosislav
 kostel sv. Jakuba
 Hustopeče
 Dalibor
 Loděnice
 boží muka
 Bulhary
 Židlochovice
 Medlov
 boží muka
 zvonice
 Sedlec
 kostel sv. Markéty
 Olbramovice
 Akátová věž
 Našiměřice
 kostel sv. Markéty
 Kupařovice
 Nejdek
 Zámecký mlýn
 Hraniční zámek
 Těšany
Základní informace místa
ID místa: 14222
Typ místa: hradiště
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.7.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama