zámek Litomyšl
© Vojtěch Barcal, 03/2014
V raném středověku stával na místě dnešního litomyšlského zámku pomezní hrad Slavníkovců. Zmiňuje se o něm Kosmas ve své kronice při popisu hranic slavníkovského panství r. 981. Poté, co bylo r. 995 knížectví Slavníkovců vyvráceno vojenskou mocí Přemyslovce Boleslava II., náležela Litomyšl pod vládu pražských knížat. Řeka Loučná se tehdy nazývala Trstěnice, tj. řeka s rákosím a trstěnická stezka byla významnou obchodní cestou spojující Čechy s východní Evropou. Těsně před polovinou 12. století uvedl Vladislav II. s pomocí olomouckého biskupa Jindřicha Zdík a do Litomyšle premonstrátský řád, jemuž daroval celou okolní krajinu k užívání a kolonizaci. Mniši se usadili přímo na hradní vyvýšenině, kterou Jindřich zdík přezval na olivetskou horu, a postavili si zde rozlehlý komplex klášterních budov. Někdejší hrad, pokud tu ještě stál, ztratil asi tehdy již svou obrannou funkci. R. 1344 se stal klášter základem biskupství pro východní Čechy… číst dále
Pan Vratislav z Pernštejna nešetřil peněz na výzdobu zámku. Stavitel Baptista si povolal malíře Vlachy, kteří uměli zdobiti zdi sgraffity – obrazy škrábanými do omítky. Vlachové si přivezli vápno od Jaderského moře, jak o tom svědčí drobné ulity mořských živočichů, uchované v maltě. Zobrazili tu četné výjevy ze života domácího, biblického i bájeslovného, bitvy, rytíře a lovce. Záhadným zůstává dosud obraz, nacházející se v rohu při druhé galerii. Je tam vyobrazen muž držící kočku. Nad jeho hlavou je pět písmen G. Kdo uhodne jejich smysl, kdo rozluští záhadu, již v sobě tají, ten prý najde v zámku veliký poklad. Na sta návštěvníků se již zastavilo před obrazem, přemýšlelo, co znamená pět tajemných G, dosud však nikdo této záhady nerozluštil.
|
Přihlášení |
