historie
V raném středověku stával na místě dnešního litomyšlského zámku pomezní hrad Slavníkovců. Zmiňuje se o něm Kosmas ve své kronice při popisu hranic slavníkovského panství r. 981. Poté, co bylo r. 995 knížectví Slavníkovců vyvráceno vojenskou mocí Přemyslovce Boleslava II., náležela Litomyšl pod vládu pražských knížat.
Řeka Loučná se tehdy nazývala Trstěnice, tj. řeka s rákosím a trstěnická stezka
…číst dáleHrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, 15.1. 2005
LITOMYŠL HRAD - Život na hradě.
Řadu výkladův svých o starých hradech a tvrzích začínáme s jedním z nejstarších a nejpamátnějších hradův v krajině historicky důležité Na východním pomezí království Českého táhne se dlouhé a úzké údolí podél řeky Loučné, v staré době také Trstenice řečené. Svěží zelení lučin, kudy se řeka vine, střídá se tu se sinou barvou hájův, a stavení skorem veskrze podlé potoka rozložená
…číst dáleAugust Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého I., 8.2. 2017
Dějiny hradu a jeho držitelův.
O vzniku hradu Litomyšle nelze podati zprávy doložené, ježto jest jen to na jisto postaveno, že zakladatel jeho slul Lutomysl a že založil hrad v dobách prastarých, kam již paměti nesahají. Poprvé připomíná Litomyšl Kosmas, řka, že byla pomezným hradem panství Slavníkova k východu. Podlé staré pověsti byl by však hrad ještě starší; neb nacházel se na něm kromě některých stavení knížecích chrám sv.
…číst dáleAugust Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého I., 9.2. 2017
pověsti
Pět tajemných G
Pan Vratislav z Pernštejna nešetřil peněz na výzdobu zámku. Stavitel Baptista si povolal malíře Vlachy, kteří uměli zdobiti zdi sgraffity – obrazy škrábanými do omítky. Vlachové si přivezli vápno od Jaderského moře, jak o tom svědčí drobné ulity mořských živočichů, uchované v maltě. Zobrazili tu četné výjevy ze života domácího, biblického i bájeslovného, bitvy, rytíře a lovce.
Záhadným zůstává
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Očarovaný pokoj
Jeden ze zámeckých pokojů, nacházející se v jižním křídle zámku, byl po léta očarován. Nikdo v něm nechtěl přebývati, neboť se v něm za noci ozýval šramot, jako by v něm kdosi neviditelný tápal, vrážel do nábytku a jej přestavoval.
Jednou zavítal do zámku zchudlý šlechtic a žádal, aby ho nechali v zámku přes noc. Pán zámku, jemuž nebyl host právě po chuti, nařídil komorníkovi, aby ho sice dobře
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Pyšná hraběnka
Za dávných dob bydlila v litomyšlském zámku hraběnka, která byla velmi pyšná a ješitná. Nestrpěla, aby kdo nosil podobné ozdoby a šperky, jaké měla ona sama. Ráda se převlékala a ukazovala v nejrůznějších šatech. Když ji sousední šlechtičny napodobily, chtějíce se jí vyrovnati, tu ve své pýše si dala upéci oblek z pečiva a ozdobiti jej barevnými polevami, jimiž se krášlí pouťové marcipány. Nesouc se
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
U kolébky tvůrce české hudby
Na litomyšlském zámeckém vrchu stojí budova pivovaru, v níž je uchována rodná světnička Bedřicha Smetany. Pamětní deska, zasazená na budově, upozorňuje na ni mimojdoucí nápisem:
- Zde v budově panského pivovaru narodil se 2. března 1824 z rodičů Františka a Barbory, rodem Linkové, Bedřich Smetana, tvůrce české hudby.-
Na reliefu připojeném k nápisu spatřujeme kolébku s dítětem, u níž předou tři sudičky
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002