
Obec Starovičky leží v mělkém údolí na silnici II/425 z Brna do Břeclavi asi 5 km jihovýchodně od Hustopečí v těsném sousedství dálnice D2. Je doložena od roku 1239 a nyní má asi 950 obyvatel. Obec, jejíž převážná část katastru leží v Hustopečské pahorkatině, je součástí Velkopavlovické vinařské podoblasti.
Křížová cesta Václava Drboly se nachází severovýchodně od obce ve svahu mezi vinicemi u polní cesty k rozhledně U Obrázku.
Čtrnáct zastavení křížové cesty se vine jihozápadním svahem mezi vinicemi nad kamennými božími mukami z 15. století a symbolicky končí kousek pod rozhlednou U Obrázku, která má svým tvarem připomínat siluetu zdejšího kostela sv. Kateřiny. Pozinkované, černě natřené kříže z ocelových hranolů vytvořil umělecký kovář František Pechor ze Starovic. Kříže jsou ukotveny v betonových patkách lemovaných žulovými obrubníky a celá trasa je z důvodu ochrany před bleskem uzemněna. Ve středové části křížů se vyjímají skleněné hranoly s 3D grafikou. Laserem je do každého hranolu vnořeno umělecké zobrazení zastavení křížové cesty. O zhotovení skleněných prvků se postarala firma Glasstech s. r. o. ze Železného Brodu. Stavební práce pak realizovala firma David Poláček – Provádění staveb Starovičky..
V kněžské službě působil nejdříve ve Slavkově u Brna, poté v Čučicích a od roku 1943 jako kaplan v Bučovicích. V tomto městě pracoval aktivně zejména s mládeží. V únoru 1950 byl přeložen do Babic, protože tamější farář Arnošt Poláček byl ve vyšetřovací vazbě. V květnu 1951 byl kontaktován Ladislavem Malým vydávajícím se za agenta CIC, který údajně měl na jihozápadní Moravě připravit a vést protikomunistický odboj. Dodnes není zjištěno, kým opravdu Ladislav Malý byl, zda spolupracovníkem StB nebo dobrodruhem a opilcem, který byl nevědomě řízen StB, přičemž některé akce podnikal na vlastní pěst. Ladislav Malý si získal Drbolovu důvěru nepravdivou informací o převozu pražského arcibiskupa Josefa Berana do zahraničí i o jeho údajné prosbě sehnat spolehlivého zpovědníka. Brzy poté byl Václav Drbola zatčen, stalo se tak ráno 17. června 1951. Vraždu komunistických funkcionářů v Babicích, která byla spáchána 2. července 1951, komunistický režim zneužil k tomu, aby osoby, mající povědomí o Ladislavu Malém, byly souzeny jako spolupachatelé vraždy. To se týkalo i Václava Drboly, ačkoli ten byl v té době již třetí týden ve vězení. Po krutém mučení Státní soud Brno odsoudil Václava Drbolu k trestu smrti oběšením. 38letý kněz byl popraven 3. srpna 1951 na dvoře krajské věznice v Jihlavě. Urna s ostatky Václava Drboly byla pochována na Ústředním hřbitově v Brně. V roce 1968 proběhlo odhalení masového hrobu s 24 urnami. Urnu Václava Drboly si vyzvedli příbuzní a uschovali ji doma ve Starovičkách. Po sovětské okupaci ji ukryli a v roce 1984 byla tajně pohřbena v rakvi zesnulého příbuzného. Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově v Praze se nachází symbolický Drbolův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení. V září 2011 bylo zahájeno beatifikační řízení, a to společné pro Václava Drbolu a dalšího kněze Jana Bulu z Rokytnice nad Rokytnou, který byl po obdobném zinscenovaném procesu popraven v roce 1952. V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k odeslání do Vatikánu. Proces blahořečení trvá zpravidla pět let. Dne 24. října 2025 podepsal papež Lev XIV. dekret o Drbolově mučednictví, po kterém již nic nebrání jeho blahořečení, které by mělo být vyhlášeno v průběhu roku 2026..