Lovecký zámeček byl postaven v klasicistním slohu roku 1812 na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Architektura je součástí Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO.
Klasicistní lovecký zámeček byl vystavěn na počest vojevůdce napoleonských válek Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Byl dokončen roku 1812 knížecím stavitelem Josefem Konrhäuselem podle projektu Josefa Hardtmutha. Romantická stavba je parafrází římských triumfálních oblouků. Hlavní fasády Dianina chrámu jsou členěny čtyřmi představenými sloupy, na něž dosedá atikové patro. Patky i hlavice sloupů jsou korintské. Architektonicky jsou obě hlavní fasády až po korunní římsu shodné. Atikové patro je na severní fasádě děleno vždy dvěma okny, na jižní třemi reliéfy, fasády jsou dále ozdobeny vždy dvěma reliéfy čtvercovými a dvěma rondely. Obě průčelí vyzdobil Josef Klieber alegorickými sochami, reliéfy s loveckými náměty jsou většinou inspirovány legendami o panenské bohyni Dianě (řecky Artemis). Boční fasády jsou symetrické, střízlivě řešené, nezdobené. Oblouk je z vnitřní strany zdoben 81 kazetami s dvojitým zapuštěným orámováním, do jejichž středů jsou zasazeny růžice. Stavba byla původně určena k letním a podzimním loveckým slavnostem. Interiér je rozdělen do čtyř nadzemních podlaži. První dvě jsou rozdělena obloukem, v pravé části je umístěno schodiště zaklenuté klenbami s lunetami, na stěnách je malované stínované kvádrování. V levé části je dnes dvoupodlažní byt správce a nad ním ve třetím podlaží malý salonek příležitostně užívaný k reprezentativním účelům. Dominantním prostorem celého zámku je bohatě štukem vyzdobený hlavní sál v atikovém podlaží o rozměrech 7x16 metrů. Komunikace mezi pravou a levou částí objektu je zajištěna propojením nad hlavním sálem. Architektura je součástí Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO.
Cedule u místa, 31.7. 2004
