
Místo svítí do daleka, ční na výrazném kopečku v místních rovinách. Je odtud též znamenitý rozhled jak na Mikulov tak na Pálovské vrchy a do Rakouska...
Tanzbergu nad Mikulovem zvon a kapli sv.Šebestiána, ochránce před morem. Dne 2.července 1623 byl vysvěcen základní kámen. Dále byla z nařízení kardinála vystavěna cesta na vrchol a kolem cesty v letech 1626-30 zřízeno 16 pašijových zastavení. V roce 1631 byla vybudována samostatná zvonice. Místo se stalo cílem proslulých podzimních jihomoravských poutí. Původní stavby na Svatém kopečku byly mnohokrát přestavěny, neboť trpěly nepříznivými povětrnostními vlivy a opakovaně byly zasaženy bleskem, následkem čehož několikráte vyhořely. Po zhoubném požáru v roce 1663, kdy vyhořela původní kaple sv.Šebestiána, byl dle pokynů kníže Ferdinanda z Ditrichštejna roku 1672 vystavěn a v roce 1679 vysvěcen větší kostel, který se zachoval dodnes. Jde o centrální budovu na půdorysu řeckého kříže, zaklenutou v ramenech valenou klenbou a v křížení osmiboku kopulí. Za hlavním oltářem byla roku 1714 přistavěna sakristie. V roce 1767 však kostel znovu vyhořel. Roku 1786 byl kostelík v rámci josefovských reforem zrušen. Až roku 1862 byl na podnět probošta Augusta vytvořen zvláštní výbor, který zahájil sbírky a pustil se do oprav. Rok poté, dne 16.srpna, k 1000. letému výročí příchodu sv.Cyrila a Metoděje na Moravu, je znovu vztyčen kříž na kopuli chrámu a v září téhož roku je kostel vysvěcen. Roku 1913 byl kostel naposledy postižen přírodní pohromou. Nakonec podlehl válečnému požáru koncem druhé světové války v roce 1945. Stará zvonice u kaple byla rovněž několikráte zasažena bleskem a požáry v letech 1663 a 1767 silně poškozena. V okolí kostelíka sv.Šebestiána vznikla ještě kaple Božího hrobu. Všechny uvedené stavby, pašijová zastavení Křížové cesty, Kaple Bolestné P. Marie, sv.Barbory a sv.Rosálie jsou zobrazeny již na nejstarším pohledu na Mikulov (1673). Mikulovské poutě nebyly jen vzpomínkou na dávnou minulost. I v době nepřejícícho režimu po druhé světové válce noví osídlenci projevili snahu obnovit tuto památku. Bohužel, výsledkem těchto snah je i poničená freska Rudolfa Gajdoše v jedenácté kapli. Dnes zdaleka viditelné zářící fasády opravených staveb tvoří jednu ze tří dominant města (zámek, obranná gotická věž na Kozím vršku a Svatý kopeček). I dnes považují obyvatelé Mikulova Svatý kopeček za unikátní památku, čnící nad jejich městem a připomínající duchovní a kulturní hodnoty tohoto kraje..