
Obec Popice (německy Poppitz) leží asi 7 km jihozápadně od Hustopečí a dálnice D2. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1291, kdy je uváděno, že ves byla prodána klášteru v Dolních Kounicích. V jejím okolí se rozkládají vinice a víno z těchto vinic bylo dodáváno i na český královský stůl. Obec se totiž nachází v Mikulovské vinařské podoblasti. Nyní zde žije asi 1000 obyvatel. Popice mají také zastávku na hlavní železniční trati 002 z Brna do Břeclavi.
Kaple sv. Šebestiána, Rocha a Rozálie uzavírá protáhlý intravilán Popic na západě při silnici do Pouzdřan.
Šebestiána, Rocha a Rozálie na návrší u cesty do Pouzdřan je jednolodní obdélná stavba s mělkými rizality a s odsazeným půlkruhovým závěrem kněžiště. Průčelí s mělkým středním rizalitem je na osu prolomeno pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním a na nárožích je členěno pilastry s římsovými hlavicemi. Římsa nad vchodem je bohatě profilovaná a nad ní je plasticky vystupující obdélná destička s vyrytým letopočtem 1716. Dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, na čelní straně pobité plechem. Fasáda nad vchodem je prolomena jedním půlkruhově zaklenutým oknem ve špaletě. Ve vrcholu štítu je dvouramenný kříž. Pod římsou štítu je vysunuta dřevěná krytá zvonice. Interiér kaple je zaklenut valenou klenbou s výsečemi s vytaženými hřebínky. Stěny jsou členěny svazkovými pilastry s hranolovou patkou a s římsovou hlavicí. Presbytář je zaklenut konchou. Podlaha je z čtvercové keramické dlažby, půdovek. Nedílnou součástí objektu kaple jsou i hlavní oltář a dva boční oltáře pocházející z poloviny 18. století, od neznámého autora. Mají bohatě vyřezávaná retabula z lipového dřeva, sokly a rámy ze dřeva jehličnatého. Zdobené antependium hlavního oltáře je ze zlacené a vybíjené kůže. Hlavní oltář sv. Rozálie zdobí sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána. Stavba, vzniklá jako poděkování za odvrácení moru, hraje důležitou roli v paměti obce, i když byla zpřetrhána vysídlením německy mluvící většiny roku 1945. Obec kapli vykoupila po jejím zrušení roku 1826 za josefinských reforem a nadále se o ni stará. Stavba je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka..