Větrný mlýn byl postaven v 80. l. 19. stol. Poslední majitel, mlynář J. Sláma, zde mlel do r. 1926. Od té doby mlýn chátral. V 2. pol. 60. let 20. stol. instalace náznak. rekonstrukce větrného kola Památkovým ústavem. R. 1970 mlýn opravilo místní lovecké sdružení, kterému slouží jako lovecká chata.
Hlavní obrázek místa
Větrný mlýn - pohled zepředu
© Karel Kašík, 05/2012

Jediný dochovaný slovenský větrný mlýn

Větrný mlýn v Holíči se nachází u staré sýpky v lesíku nedaleko městečka. Jedná se o jediný dochovaný slovenský větrný mlýn. Na Slovensku se větrné mlýny moc nestavěly – vzhledem k hojné síti řek a charakteru krajiny byly upřednostňovány mlýny vodní. Většina větrných mlýnů byla postavena v polovině 19. století. Větrný mlýn v Holíči je typem holandského zděného větrného mlýna. Byl postaven v 80. letech 19. století. Na místě stál původně dřevěný větrný mlýn, který je zachycený na rytině L. Schmalhofera z roku 1801. Pravděpodobně vyhořel a byl nahrazen novým kamenným mlýnem. Kamenná třípodlažní budova kruhového půdorysu má tvar válce, původně s otáčivou kopulovitou stříškou s dřevěným větrným vertikálním kolem. Stříška se podle potřeby automaticky natáčela ve směru větru. Mlýn pracoval na principu vodních mlýnů, ale místo vodního kola ho pohánělo větrné kolo na společném hřídeli s palečným kolem. Palečné kolo otáčelo ozubením pastorku na vřetenu a zároveň i mlecím horním kamenem. V přízemí mlýna byl byt mlynáře, výše byla mlýnice. Posledním majitelem mlýna byl Jaromír Sláma, který mlel ve zdejším mlýně do r. 1926. Poté větrný mlýn v Holíči skončil svůj provoz, ve 30. letech 20. století byl rozebrán (původní technické vybavení se nedochovalo) a od té doby chátral. V 2. polovině 60. let 20. století byl mlýn částečně obnoven Památkovým ústavem instalací náznakové rekonstrukce zničeného větrného kola. Roku 1970 mlýn opravilo místní lovecké sdružení, které ho využívá jako loveckou chatu. V okolí mlýna se příležitostně pořádají společenské akce.
KK, E.H. podle Kultúrne krásy Slovenska - Technické pamiatky, L. Mlynka a K. Haberlandová, Dajama r. 2007; http://www.cestomila.cz (Petr Nejedlý), 5.2. 2013
Slovensko, Trnavský,  Skalica  ( SI ),

Místa v okolí

 kaple sv. Floriána
 evangelický kostel
 loretánská kaple
 manufaktura
 megalitické kameny
 Holíč
 Hodonín
 Mikulčice
 Mikulčice
 Hodonín
 kostel sv. Vavřince
 morový sloup
 radnice
 karner sv. Anny
 Skalica
 mariánský sloup
 Mittákovská kúria
 Gvadányiho kúria
 kaple sv. Jiří
 městské opevnění
 ZOO Hodonín
 Rohatec
 Gbely
 Plže
 Týnec
 Slovácká chalupa
 Tvrdonice
 kostel sv. Izidora
 skanzen Strážnice
 Rohov
 Průžkův mlýn
 Meandry Moravy
 kostel sv. Martina
 městské opevnění
 Bílá věž
 kaple Panny Marie
 Travičná
 synagoga
 židovský hřbitov
 Strážnice
 Lanžhot
 Potvorovice
 Váté písky
 Brodské
 Starý Poddvorov
 Vnorovy
 Senica
Základní informace místa
ID místa: 11085
Typ místa: mlýn
Podkategorie: větrný
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 6.2.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama