Kostel stojí na místě pův. románského kostela (zmiň. r. 1276). Nový kostel byl postaven v l. 1414 - 1640 (mezitím dvakrát vyhořel a byl vystavěn provizorně). R. 1697 byl přestavěn do dnešní podoby. V l. 1772-1775 získal kostel vnitřní výbavu vč. varhan z r. 1771 od mistra Jana Výmoly.
Hlavní obrázek místa
© Radovan Smokoň 05/2008
Proboštský kostel sv.Václava leží v těsné blízkosti mikulovského zámku, na místě příznačně nazvaném Kostelní náměstí. Dnes se bohužel natolik skrývá v zástavbě, že dobře viditelná je především vysoká kostelní věž. Na stejném místě stála původně románská stavba, nový kostel byl postaven někdy kolem roku 1414 za vlády Lichtenštejnů. Již zmíněná původně gotická věž byla později přestavěna renesančním stylu a pod presbytářem byla vybudována krypta. K výrazné rekonstrukci došlo podle nápisu v portále v roce 1697. V kostele se nacházejí varhany z roku 1771 od mistra Jana Výmoly. Cenné jsou především proto, že se zachovaly v původním stavu a jsou stále funkční a také díky svému tvaru, přizpůsobenému stísněnému prostoru stavby.
Roman Řezáč, 24.3. 2005
historie

Kostel stojí na místě původního románského kostela (jeho existence se předpokládá již ke konci 12. stol., první zmínka v písemných pramenech až r. 1276). Stavba nového kostela začala r. 1414 za vlády Lichtenštejnů, z této doby je dochováno jádro dnešního kostela. R. 1426 byl nedokončený kostel husity vypálen a zničen. Poté byl vystavěn provizorně, r. 1584 znovu vyhořel. R. 1585 byl opraven (zvýšena věž). R. 1640 byla stavba kostela konečně dokončena. R. 1642 zavěšen do věže nový zvon. Při výrazné rekonstrukci r. 1697 získal kostel dnešní podobu. Od r. 1625 je sídlem kolegiátní kapituly, která působí v Mikulově dodnes. V l. 1772-1775 získal kostel vnitřní výbavu vč. varhan z r. 1771 od mistra Jana Výmoly, které se zachovaly dodnes, funkční v původním stavu. R. 1846 byl kostel nově zastřešen.

čerpáno zejména z http://www.mikulov.cz, 19.2. 2012

otvíračka

Prohlídka kostnice a expozice z historie kostela sv.Václava mimo sezónu (1.9. - 30.6.) je možná po domluvě v CA MERLIN Kostelní nám.2.

Roman Řezáč, 24.3. 2005

Půdorys místa

půdorys kostela
© B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2. [J/N], Academia, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Mikulov

Místa v okolí

 Kanovnické domy
 dům U Rytířů
 Horní synagoga
 Mikulov
 městské hradby
 Kozí hrádek
 židovský hřbitov
 jeskyně Na Turoldu
 Sedlec
 kostel sv. Jiří
 Sirotčí hrádek
 kamenný kruh
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Antonína
 kostel sv. Jiljí
 Neuhaus
 kostel sv. Rozálie
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 Děvičky
 Bulhary
 kostel sv. Floriána
 Archeopark Pavlov
 mlýn
 Vysoká zahrada
 Hraniční zámek
 Nejdek
 kostel sv. Linharta
 Falkenstein
 Zámecký mlýn
 Mušov
 Kolonáda - Reistna
 Dalibor
 Belveder
 kostel sv. Oldřicha
 radnice
 Aloch
 kostel sv. Markéty
 Brána na náměstí
 Valtice
 kaple sv. Ducha
 boží muka
 Rybniční zámeček
 Chrám Tří Grácií
 Obelisk
 Drnholec
 Maurská vodárna
 Lednice
 Kirchstetten
 kostel sv. Kunhuty
 kostel sv. Anny
 Nový dvůr
 minaret
 Randez-vous
 U Křížku
 kaple sv. Huberta
 Popice
 Apollonův chrám
 Lovecký zámeček
 Janův hrad
 Pouzdřany
 Hrádek u Drnholce
 větrný mlýn
 Hustopeče
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 vyhlídka U obrázku
 dům U Synků
 Velké Pavlovice
 Slunečná
 Staatz
 Vlasatice
Základní informace místa
ID místa: 2948
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.3.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama