
Hrad Děvičky je možné navštívit v jakoukoliv roční dobu během dne. Nedoporučuji na hradě přespávat a to jakkoliv, neboť hrad je pod ostřížím zrakem ochránců, kteří nelítostně rozhazují pokutové bloky.
Pár pozorování na bateriové věži: Pětiboká bateriová věž, zbudovaná po roce 1529 v souvislosti s tureckým nebezpečím (viz Plaček, M. 2007: Děvičky. In: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 188; k baště též Menclová, D. 1961: Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění 9, 462–463), má břit, který je armovaný většími kvádry. Věž směřuje k pokračování hřebenu, odkud hrozilo hradu největší nebezpečí. Dochovala se ve 2 zděných podlažích. V přízemí se nacházejí 4 dělové komory, pouze u jediné se dochovalo ostění průstřelnice ve tvaru čtverce. Síla zdiva u břitu přesahuje 4 m, naopak příčka směrem k hradu má mocnost pouhopouhých 54 cm. Měla patrně jen chránit před počasím, příp. vniknutím nezvaného hosta. Musel v ní být také dostatečně velký otvor pro dopravu děl. Tři ze čtyř komor obsahují vždy v jedné ze stěn odsazení, zaklenuté plochým segmentem. Toto odsazení zvětšovalo vnitřní… číst dále
Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení; z jeho počátků známe tři purkrabí: prvním byl Štěpán z Medlova, praotec slavného rodu pánů z Pernštejna, druhým rakouský Lipolt. Snad již on povolal do okolí Děviček německé kolonisty, neučinil-li tak v 1. 1248 – 1250 jeho nástupce Crha, syn Domamilův. Jméno hradu pak podle listin a jiných písemných pramenů se objevuje i nadále v českém znění a teprve později se užívá více německého názvu „hauss Maydberch“. Protože dnešní hrad Děvičky je typickou stavbou z počátku 14. století, soudíme, že starší hrad stejného jména stával jinde a že zanikl stejně jako převážná většina staveb tohoto druhu v Čechách a na Moravě již… číst dále
Před hradem stojí tři skalní útesy. Jsou to podle pověsti zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu Děvičky, Dívčí hrady nebo Maidenburg. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se od těchto kamenů ozývá tichý nářek.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.
Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.