
Kostel se nachází v centru Poštorné 1 km od centra Břeclavi a 2 km od železničního nádraží v Břeclavi. U kostela je parkoviště. Autobusová zastávka je 200 m od kostela.
Jednotná centrální stavba z režného zdiva v novogotickém stavebním stylu. K lodi ve tvaru osmiúhelníku přiléhá pětiboké kněžiště se sakristií a na protější straně je vstupní portál se štítem, který má po každé straně polygonální (mnohoúhelníkovou) zvonici. Nad vchodem do kostela je socha žehnajícího Ježíše Krista v nadživotní velikosti od Josefa Beyera, který je také autorem malířské výzdoby interiéru. Loď je zaklenuta vysokou kopulí (50,7 m) s osmibokým tamburem, s žebrovým hvězdicovým obrazcem, zakončenou polygon. lucernou ve tvaru koruny. Kněžiště je netradičně orientováno na jihozápad, z důvodu orientace hlavního průčelí kostela k vyústění břeclavské cesty. Kněžiště je zaklenuto lunetovou žebrovou klenbou na příporách s kamennými bobulovými hlavicemi. Oltáře v kostele a křížovou cestu vytvořil tyrolský umělec Ferdinand Stufflesser. Další sochy pochází od neznámých vídeňských sochařů. R. 1940 bylo zařízení kostela doplněno… číst dále
Historie nového kostela se započala koncem 19. století, kdy Poštorané začali u panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna usilovat o výstavbu nového kostela, který by nahradil již nedostačující kostel (podle farní kroniky postavený r. 1339; připomínaný r. 1570). Starý kostel, který stál téměř na místě nové stavby, byl neudržovaný a chátral. Kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nechal postavit nový kostel s investicí 250 000 zlatých. Základní kámen byl položen r. 1895, slavnostní vysvěcení proběhlo dne 3. 7. 1898. Novogotický kostel, včetně veškerého zařízení interiéru, sakristie a kříže před kostelem z r. 1902 navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Při navrhování kostela se architekt nechal inspirovat vídeňským kostelem Maria vom Siege (arch. Friedrich Schmidt). Kostel je pozoruhodný mj. použitým stavebním materiálem, který tvoří cihly z místního keramického závodu (knížecí cihelny). Na stavbu bylo použito… číst dále
Hlavní oltář je podle pověsti provizorní. Legenda vypráví, že jistý Maďar měl utéci s jeho plány neznámo kam.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.