
Prohlídka bez průvodce je možná vždy půl hodiny před začátkem bohoslužby.
Rozpis bohoslužeb:
neděle - 9:45 hod
pondělí, středa, čtvrtek, pátek, sobota - 18:30 hod
Sezóna 2013:
Prohlídka kostela s průvodcem i návštěva vyhlídky s průvodcem je ZDARMA. Projekt financuje město Břeclav.
červen, září - soboty a neděle, 10:00-18:00 (s přestávkou na oběd)
červenec a srpen - každý den, 10:00-18:00 (s přestávkou na oběd)
Autobusová zastávka je 200 m od kostela..
Nad vchodem do kostela je socha žehnajícího Ježíše Krista v nadživotní velikosti od Josefa Beyera, který je také autorem malířské výzdoby interiéru. Loď je zaklenuta vysokou kopulí (50,7 m) s osmibokým tamburem, s žebrovým hvězdicovým obrazcem, zakončenou polygon. lucernou ve tvaru koruny. Kněžiště je netradičně orientováno na jihozápad, z důvodu orientace hlavního průčelí kostela k vyústění břeclavské cesty. Kněžiště je zaklenuto lunetovou žebrovou klenbou na příporách s kamennými bobulovými hlavicemi. Oltáře v kostele a křížovou cestu vytvořil tyrolský umělec Ferdinand Stufflesser. Další sochy pochází od neznámých vídeňských sochařů. R. 1940 bylo zařízení kostela doplněno o sochy sv. Františka z Assisi a Antonína Pad., které vytvořil Heřman Kotrba. Okenní vitráže jsou dílem mnichovské školy. Ve vstupní části je hudební kruchta, zčásti vysunutá do prostoru lodi.
Starý kostel, který stál téměř na místě nové stavby, byl neudržovaný a chátral. Kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nechal postavit nový kostel s investicí 250 000 zlatých. Základní kámen byl položen r. 1895, slavnostní vysvěcení proběhlo dne 3. 7. 1898. Novogotický kostel, včetně veškerého zařízení interiéru, sakristie a kříže před kostelem z r. 1902 navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Při navrhování kostela se architekt nechal inspirovat vídeňským kostelem Maria vom Siege (arch. Friedrich Schmidt). Kostel je pozoruhodný mj. použitým stavebním materiálem, který tvoří cihly z místního keramického závodu (knížecí cihelny). Na stavbu bylo použito 200 různých druhů cihel, dlaždic, tvarovek a glazované keramické krytiny. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera..
Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem, že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé..