Bismarckova rozhledna

Na tomto místě byla dne 23. 8. 1891 zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů. Stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. V témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu rozhledny a 22. 5. 1909 byla vyhlášena v chebských novinách veřejná sbírka. Stavba věže dle návrhu architekta Rolfa Beiera započala již v létě a 3. 10. 1909 byla 18 metrů vysoká kamenná věž slavnostně otevřena.

Stavbu vyhlídkové věže na Zelené hoře podpořila velká část chebských obyvatel. Zásluhy o její výstavbu si však demagogicky přivlastnili radikální němečtí nacionalisté z Všeněmecké strany nazývaní podle svého vůdce Georga von Schönerera schöneriáni. Nechali zhotovit a umístit tajně nad vchodem rozhledny Bismarckovu bustu a ovlivnili i výzdobu věže. Mezi jejich symboly patřily chrpa, runové znaky, dubové ratolesti, pozdravy "Heil", oslavy germánské minulosti, německého lidového hnutí a kultu Bismarcka. Propagovali jako jediné pravé německé náboženství luteránství. Uvnitř věže proto nacházíme například runové nápisy, které obsahují jména mužů ze stavebního výboru, věnování spolků i samotného Schönerera a evangelický symbol velikonočního beránka s křížem a bílým šátkem.

Také měli největší zásluhu na jejím přejmenování z původního názvu „Nová rozhledna na Zelené hoře“ na Bismarckovu rozhlednu. Tím se rozhledna zařadila mezi množství jiných památníků věnovaných zakladateli Německé říše Otto von Bismarckovi. (Tyto stavby existovaly na čtyřech kontinentech a 171 z původně 238 postavených věží, rozhleden a sloupů stojí dnes v Německu, Rakousku, Polsku, Rusku, Francii, Chile a také v Česku). Po druhé světové válce až do pádu komunismu se rozhledna ocitla v nepřístupném pohraničním pásmu. Donedávna byla mnohými považována za zbouranou, mladší generace o její existenci ani netušila. V roce 2005 ji nákladem cca 2 milióny Kč město Cheb nechalo zrekonstruovat. Rekonstrukci provedla chebská firma TEREA Cheb s.r.o. Věž byla 12. 6. 2005 znovu zpřístupněna veřejnosti a zařadila se k dalším historickým objektům, které město Cheb vlastní a o které pečuje.