Kamenná rozhledna vysoká 18 m nahradila roku 1909 původní dřevěnou stavbu, kterou bylo nutno pro zchátralost zbořit. Postavena na oslavu německého kancléře Otto von Bismarck. Po roce 1945 nepřístupná, v hraničním pásmu. Po opravě otevřena roku 2005.
Hlavní obrázek místa
Rozhledna na Zelené hoře
© Michal Mráz 2002
Na tomto místě byla dne 23. 8. 1891 zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů. Stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. V témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu rozhledny a 22. 5. 1909 byla vyhlášena v chebských novinách veřejná sbírka. Stavba věže dle návrhu architekta Rolfa Beiera započala již v létě a 3. 10. 1909 byla 18 metrů vysoká kamenná věž slavnostně otevřena. Stavbu vyhlídkové věže na Zelené hoře podpořila velká část chebských obyvatel. Zásluhy o její výstavbu si však demagogicky přivlastnili radikální němečtí nacionalisté z Všeněmecké strany nazývaní podle svého vůdce Georga von Schönerera schöneriáni. Nechali zhotovit a umístit tajně nad vchodem rozhledny Bismarckovu bustu a ovlivnili i výzdobu věže. Mezi jejich symboly patřily chrpa, runové znaky, dubové ratolesti, pozdravy "Heil", oslavy germánské minulosti, německého lidového hnutí a kultu Bismarcka. Propagovali jako jediné pravé německé náboženství luteránství. Uvnitř věže proto nacházíme například runové nápisy, které obsahují jména mužů ze stavebního výboru, věnování spolků i samotného Schönerera a evangelický symbol velikonočního beránka s křížem a bílým šátkem. Také měli největší zásluhu na jejím přejmenování z původního názvu „Nová rozhledna na Zelené hoře“ na Bismarckovu rozhlednu. Tím se rozhledna zařadila mezi množství jiných památníků věnovaných zakladateli Německé říše Otto von Bismarckovi. (Tyto stavby existovaly na čtyřech kontinentech a 171 z původně 238 postavených věží, rozhleden a sloupů stojí dnes v Německu, Rakousku, Polsku, Rusku, Francii, Chile a také v Česku). Po druhé světové válce až do pádu komunismu se rozhledna ocitla v nepřístupném pohraničním pásmu. Donedávna byla mnohými považována za zbouranou, mladší generace o její existenci ani netušila.…  číst dále
Turistické infocentrum Cheb, 22.7. 2005
Karlovarský kraj,  Cheb  (CH), Pelhřimov

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 Cetnov
 Bříza
 Václavský hrad
 Cheb
 Špalíček
 Dudácká kašna
 Pomezná
 Chlumeček
 Salingburg
 metorologický sloup
 Císařské lázně
 pramen Natálie
 fara
 kostel sv. Olgy
 Hohenberg
 kostel sv. Volfganga
 Ostroh
 Poustka
 Starý Hrozňatov
 Libá (Liebenstein)
 kostel sv. Vavřince
 Hazlov
 Starý Rybník
 Starý Rybník
 Skalná
 Skalná
 Doubrava
 Kapellenberg
 Goethovy skalky
 Okrouhlá
 Mostov
 kostel sv. Anny
 Neuhaus
 Thierstein
 Kaceřov
 Dyleň
Kontaktní informace
Turistické infocentrum města Chebu
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 33
350 02 Cheb
Tel: +420 354 440 302
www.mestocheb.cz
infocentrum@mestocheb.cz
Základní informace místa
ID místa: 2521
Typ místa: věž
Podkategorie: rozhledna
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.8.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama