kostel a fara
© Luděk Vláčil 05/2019
Kostel je jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm, k němuž na východní straně přiléhá sakristie obdélníkového půdorysu a na jihu hranolová kaple. Boční zdi lodi jsou opatřeny odstupňovanými opěrnými pilíři. V hladkých fasádách jsou prolomena velmi nízká okna. Zvonici zapojenou do západního průčelí člení nárožní pilastry. Hlavní vstup do kostela je v ose západního průčelí, boční v podélných zdech přístavby. Kněžiště a sakristie jsou zaklenuty valeně, boční kaple je přístupná z kněžiště otvorem dosahujícím až ke klenbě. Podkruchtí je zaklenuto valeně, dřevěný balkón kruchty podepírá dvojice litinových sloupů. Ústředním prvkem vnitřního vybavení kostela je hlavní oltář sv. Jiljí, který pochází z poloviny 17. století. Asi o století mladší jsou čtyři boční oltáře, které jsou zasvěceny Panně Marii, sv. Kříži, sv. Janu Nepomuckému a sv. Rochovi. Poslední z nich byl přenesen ze zrušené viniční kaple, která stávala mezi vinicemi za… číst dále
Podle falza ze 14. století Vilém z Kounic daroval roku 1173 patronát kostela v Dunajovicích klášteru dolnokounickému. I když se jedná o pozdější falzifikát, lze výše uvedený údaj považovat za věrohodný. První prokazatelná zmínka o dunajovickém kostele má pocházet z roku 1276, kdy musel odvádět desátek ženskému klášteru v Kounicích. Současný chrám byl založen v gotickém slohu v 1. polovině 14. století a k nejstarším dochovaným částem patří kněžiště a východní část lodi. Od poloviny 16. století do třicetileté války byl kostel pod protestantskou správou. Po vrácení katolíkům došlo v letech 1647-1657 k celkové rekonstrukci kostela, po jejímž dokončení byl nově vysvěcen. Další přestavba proběhla v letech 1693-1694, kdy byla kostelní loď prodloužena západním směrem a k novému průčelí byla přistavěna čtyřboká věž se střechou v podobě jehlanu. Tím vznikla téměř současná podoba stavby. V 18. století byla pak… číst dále
|
Přihlášení |
