pravoslavný chrám sv. Mikuláše

Původně evangelický jednolodní kostel sv. Mikuláše byl postaven v duchu pozdního historismu pro potřeby místních německých evangelíků. Interiér vyzdobil raně křesťanskými motivy moravský malíř a grafik Jóža Úprka. Dřevěné zařízení kostela bylo zhotoveno v novogotickém slohu. K slavnostnímu vysvěcení došlo 15. 11. 1903. Německé komunitě sloužil s přestávkou doby 1. světové války až do deportace německého obyvatelstva v roce 1945.

Po 2. světové válce kostel sloužil Českobratrské církvi evangelické. Od roku 1951 kostel využívala i Československá církev. V letech 1956-1957 byla opravena střecha a fasáda. Od 70. let 20. století kostel využívala převážně Metodistická církev. V roce 1985 začala v těsné blízkosti kostela výstavba dopravní tepny vedoucí z Brna do Vídně.

V roce 1988 Sbor Českobratrské církve evangelické budovu kostela i s vnitřním vybavením prodal Pravoslavné církvi v Československu, která zahájila rekonstrukci stavby. Po dokončení silnice a zvýšení dopravy byla ohrožena statika budovy. V této souvislosti se objevil návrh na zboření chrámu (správný český výraz pro svatyni východní [tj. pravoslavné čili ortodoxní] a řeckokatolické církve). K demolici nedošlo a v roce 1994 byl vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1995 byly zahájeny stavební práce na záchranu stavby, při nichž došlo ke zpevnění ocelovým kabelem nad okny a betonovým chodníkem. Chrám byl doplněn o dřevěný ikonastas. Původní výzdobu zrestauroval malíř Nikos Armutidis a doplnil je dalšími novými nástěnnými malbami. Opravený pravoslavný chrám sv. Mikuláše byl znovu slavnostně vysvěcen 7. 12. 1997 olomoucko-brněnským biskupem ThDr. Kryštofem Pulcem. Potřebám samostatné Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku slouží dodnes.