synagoga

O dvacet let později byla renovována významným vídeňským architektem Maxem Fleischerem v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Je to dvoupodlažní halová budova se sedlovou střechou. Vstupní severozápadní průčelí je pohledově řešeno kruhovým motivem, kamenným desaterem a dvěma věžičkami na krajích. Přízemí je prolomeno třemi půlkruhově zaklenutými vchody v ústupkovém profilovaném ostění, prostřední vchod je vyšší; uzavřeny jsou pravoúhlými dvoukřídlými dveřmi s půlkruhovým nadsvětlíkem. Nad hlavním vstupem je hebrejský nápis: "Vstupujte do bran Jeho s díkučiněním, do síní Jeho s chválami (Žalm 100, 4). Patro je prolomeno třemi okenními osami, z nichž prostřední jsou zdvojená. U centrálního půlkruhově vypjatého štítu je prolomeno kruhové okénko. Boční fasády jsou členěny kordonovou římsou, pilastry s římsovou hlavicí a prolomeny jsou v každém patře šesti půlkruhově zaklenutými okny. Dvojicí bočních vchodů se po užších schodištích vchází na ženskou tribunu, kterou nese deset štíhlých litinových sloupků s dorskými hlavicemi. Prostor haly završuje plochý trámový strop s polychromií. Interiér osvětlují mohutné dekorativní lustry (elektrifikována kolem roku 1930). Na jihovýchodní straně je přízemní pravoúhlý přístavek; zadní průčelí je rovněž trojosé, v přízemí je v prostřední ose výstupek. K bohoslužebným účelům byla využívána až do začátku okupace, po válce sloužila jako skladiště. Po celkové rekonstrukci v letech 1997 - 1999 slouží jako stálá expozice, koncertní sál a je dějištěm společenských akcí. 28. září 2000 byla v předsíni odhalena kamenná pamětní deska zaniklé břeclavské židovské komunity. Památkově chráněná od 30. 10. 1992..