kostel od JV
© rodo chrozit, 06/2011
Pohled z města na kostel připomíná sepjaté ruce. Rozměry kostela jsou 44,5 m délka a 27 m šířka. Celý je vystavěn z železového betonu, na střešní krytinu byl použit měděný plech. Kostel má trojdílnou věž, ve které se nachází tři zvony, trojvěží znázorňuje Nejsvětější Trojici. Největší se nazývá Santa Maria Bassanella, váží 752 kg. Druhý zvon sv. Václava váží 615 kg. Třetí, nejmenší zvon sv. Josefa váží 311 kg. Interiér kostela je vytvořen se snahou o souzvuk moderní architektury a starého umění (zvláště gotiky a baroka). Stejný oltář nalezneme také v bazilice sv.Markéty v Praze - Břevnově. Nad oltářem visí jednoduchý kříž, je kopií kříže postranního oltáře kostela Matky boží před Týnem v Praze - opět symbolizuje Nejsvětější Trojici. Kruh, uzavírající se pod věží, je ozdoben holubicí, která má v zobáku eucharistii a je symbolem Ducha svatého. Nachází se zde také socha Panny Marie, kopie gotické madony ze Strakonicka.V podzemních prostorách nalezneme zachované části základů původního gotického kostela.
Zavraždění svatého Václava je znázorněno na obraze v závěru kostela. Obraz je zasazen do barokního pozlaceného rámu z konce 17. století a je kopií barokního obrazu P. Brandla J. Lukešovou. Rám byl restaurován Karlem Stádníkem poté, co ho zachránil ze zničeného kostela sv. Prokopa v Praze-Hlubočepech. Dílem Karla Stádníka je Křížová cesta. Je zajímavá a neobvyklá tím, že znázorňuje i poslední 15.zastavení - zjevení vzkříšeného Ježíše Tomášovi. Svícen před oltářní menzou a tmavé dubové lavice navrhl Ludvík Kolek. Křest Kristův vlevo a Snímání z Kříže vpravo je znázorněno barevnými sklíčky na dvou větších oknech. Na kruchtě najdeme dvě vitráže na téma Andělé svolávají k poslednímu soudu a Vzkříšení od PhDr. Karla Rechlíka. Varhany byly posvěceny 28. září 1997.
Historie starého a nového kostelaHlavní oltář byl zasvěcen Panně Marii a boční oltáře sv. Filipovi, sv. Jakubovi a sv. Antonínu Paduánskému. Zbořen byl možná v roce 1736." To ale znamená, že by městečko muselo 20 let postrádat kostel. V roce 1730 započalo plánování stavby nového kostela. Antonio Beduzzi byl autorem prvního plánu, avšak jeho návrhy byly roku 1735 nahrazeny návrhem Antona Erharda Martinelliho. Gaetano Matteo Pisoni, Ignaz Mödlhammer a Jan Kaša se stali architekty kostela. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Václavovi, levý boční sv. Filipovi a sv. Jakubovi a pravý boční sv. Kříži, který byl od roku 1901 zasvěcen Božskému Srdci Páně. 20. listopadu 1944 byl kostel poškozen vně i uvnitř leteckým útokem. Na opravu kostela bylo shromážděno 1 327 000 Kč. Avšak místní komunisté nechali odstranit pozůstatky kostela. To se stalo v roce 1946. Od roku 1945 měla farnost pronajatý cukrovar později upravený pro liturgické účely. Odňat byl roku 1974. K liturgii byla nakonec využívána nádražní novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena knížetem Aloisem z Liechtenštejna. Nový kostel
Nynější kostel je situován na náměstí T. G. Masaryka v místě původního kostela. Soutěže o nový projekt kostela se zúčastnilo 14 architektů, nakonec se rozhodovalo mezi návrhy Ludvíka Kolka (též autor kostela v Hustopečích), Jiřího Adama a Martina Pánka, a architekta Kupky. Nakonec se stal vítězem návrh Ludvíka Kolka. Základní kámen byl položen 22. dubna 1990 a posvětil ho papež Jan Pavel II. Stavba započala 1. září 1992. Pomocí byla brněnská firma Moravostav a místní věřící. 10. září 1995 byl kostel vysvěcen Vojtěchem Cikrlem (brněnský biskup). Kostel je nyní po několika letech novou dominantou na hlavním břeclavském náměstí..
|
Přihlášení |
