
Tento pseudoantický chrám vyrostl na břehu Mlýnského potoka v roce 1817 a slouží jako vyhlídka. Součást Lednicko-Valtického areálu.
Přímým vedoucím stavby, jejíž náklad činil 39 192 zl., byl lichtenštejnský stavitel Poppelack. Osm dórských sloupů před průčelní zdí chrámku, tvořící uprostřed široký půlkruhový výklenek, nese kladí a atiku, na níž uprostřed v šíři čtyř sloupů spočívá čelní zeď nástavby, zaklenuté půlkupolí a navazující na půlkruhový výklenek v přízemí. Nástavba je ukončena terasou s klasicistickým zábradlím, na niž se vystupuje po točitém schodišti přistavěném k zadní straně výklenku, k němuž přiléhá ještě přízemní přístavek s bytem stráže. V horní části průčelní zdi jsou v obou dvojicích krajních mezisloupí lunetové reliéfy, výklenek zdobí široký plastický vlys s výjevy z řecké báje o Apollónovi. Reliéfy jsou dílem sochaře Josefa Kliebera z Tyrol (1775 – 1850). Autorem skupiny amoretů s Apollónovou lyrou uprostřed čelního oblouku výklenku a čtyř soch Múz na atice je pravděpodobně týž umělec. Střecha zámku slouží jako rozhledna. Lze odtud shlédnout hladinu tří rybníků a všechny okolní stavby, obklopené korunami stromů. Na břehu rybníka pod zámečkem je písčitá pláž, ponenáhlu se svažující do vody, která umožňuje letní rekreaci..