Pouzdřany

Pouzdřany jsou velmi starou obcí s bohatou historií, spojenou s pěstováním vína, to je také prvně zmíněno už v roce 1247. V blízkosti obce se mimo jiné také nachází vrch Strážná, který je součástí národní přírodní rezervace Pouzdřanská step-Kolby. Ta je významná vzácnými teplomilnými druhy rostlin a množstvím chráněných živočichů.

Značně přetvořené a chátrající zbytky zámku se nachází ve východní části obce, dnes nedaleko železniční zastávky na trati Brno – Břeclav. Místo je téměř v rovině, mírně skloněné směrem na jihozápad, dnes sice částečně oploceno, ale dá se vejít volně do areálu a budova, dnes ve tvaru U je díky dezolátnímu stavu většinou bez dveří a oken, takže se dá vejít i dovnitř. A to poměrně bezpečně, neboť devastace ještě není taková, aby hrozilo bezprostřední ohrožení zdraví. Kdo je dnešním majitelem zámku mi není známo. Stejně tak je přístupná soustava cihlou klenutých a dobře zachovaných sklepů.

Ale abychom nepředbíhali. Na místě pozdějšího zámku stávala původně tvrz, v roce 1375 označená dokonce jako hrad, což svědčí o jeho velikosti. Sídlo stálo v blízkosti potůčku, dá se tedy předpokládat jeho využití pro napájení příkopů vodou. Vzhledem k tomu, že sídlo stálo téměř v rovině a stavebník nebyl omezen případnou nepříhodnou konfigurací terénu, mělo pravděpodobně pravidelnou podobu, snad obdélníkového či čtvercového tvaru.

K podstatným úpravám došlo v 17. století, po několika válečných událostech. Na začátku 18. století má tak zámek téměř pravidelný čtvercový tvar, má čtyři křídla, z nichž mimo jednoho mají ostatní arkádový ochoz. Přilehlý park nepravidelného tvaru byl v nárožích chráněn několika baštami. Podle plánku ze začátku 18. století byl také zachován částečně ještě příkop v severovýchodním nároží.

V dnešní době stojí z nejstarší zástavby jen východní křídlo a část toho severního. Podle situace, v jakém je teď, ještě nedávno sloužilo jako stáje. Vrchní patra jsou také novodobě upravena, především došlo k zazdění zmiňovaného arkádového ochozu v patře, zatímco v přízemí zůstal. Dále stojí celé jižní křídlo, které je však mladšího původu a postaveno znovu. Zbytek zástavby, tedy především celé východní křídlo je pak srovnáno se zemí a nejsou po něm žádné památky, stejně tak polovina křídla severního.