věž kostela
© Luděk Vláčil 05/2019
Jihomoravská vinařská obec Pavlov leží na severovýchodním úpatí Pavlovských vrchů a na jižním břehu dolní Novomlýnské nádrže. Vápencový hřeben táhnoucí se k Mikulovu, který je dominantou jižní Moravy, dostal podle obce pojmenování Pavlovské vrchy a z jejího německého pojmenování Pollau vznikl běžný hovorový název Pálava, který užívá v názvu i zdejší chráněná krajinná oblast. Pavlov je archeologickou lokalitou evropského významu a v letech 2014-2016 zde byl vybudován architektonicky pozoruhodný Archeologický park Pavlov, který je z podstatné části umístěn pod zemí.
Obec Pavlov, která má nyní necelých 600 obyvatel, je dostupná vedlejšími silnicemi, a to od jihu z Mikulova přes Klentnici nebo od silnice II/420 v Dolních Věstonicích po břehu nádrže k jihovýchodu, příp. od silnice II/421 v Milovicích k severozápadu. Nejstarší stavbou stojící v obci je kostel sv. Barbory, který se nachází na svažité návsi nedaleko obecního úřadu. Kostel je přístupný v době konání bohoslužeb. Součástí církevního areálu je i fara. Přes náves, kolem kostela prochází žlutá turistická stezka, vinařská naučná stezka Mikulov a cyklotrasa č. 5043 Lednice–Vranovice.
Kostel sv. Barbory je v jádru renesanční stavba s výraznou a typologicky cennou věží a po pozdně klasicistní přestavbě lodi tvoří dominantu návsi. ...Je to jednolodní, západně orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, sakristií v prodloužené ose kněžiště a čtyřbokou věží nad sakristií. Průčelí je přístupné dvouramenným schodištěm a zábradlí je osazeno dekorativními vázami. Fasáda je členěna rýhovanou omítkou a na osu je prolomena pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním. Po stranách vchodu se nachází dvojice pilastrů s římsovou hlavicí a nad vchodem je prolomeno jedno půlkruhově zaklenuté okno. Ve vrcholu štítu a na nárožích atiky jsou plastiky andělů. Za atikou se tyčí další trojúhelníkový štít s křížem ve vrcholu. Na severní straně je prolomen pravoúhlý vchod s kamenným ostěním. Sakristie má v přízemí pravoúhlý vchod, přístupný třemi stupni. Hranolová věž je v přízemí prolomena jedním oknem segmentově zaklenutým a jedním pravoúhlým, v patře pak jedním pravoúhlým oknem, nad nímž probíhá profilovaná kordonová římsa. Nad ní je věž prolomena jedním malým pravoúhlým oknem. Na nárožích jsou polygonální věžičky zastřešené jehlanem. Ochoz je přístupný pravoúhlým vchodem na jižní straně, na ostatních stranách věže je kruhový ciferník. Samotná věž je zastřešena osmibokým jehlanem ve vrcholu s makovicí a korouhvičkou s letopočtem 1742. V interiéru se nachází obraz Stětí sv. Barbory z 19. století, který je vsazen ve skříňovém nástavci pozdně barokního hlavního oltáře z poloviny 18. století. Z téže doby pocházejí rovněž boční oltáře zasvěcené sv. Pankráci a sv. Máří Magdaléně..
Již v 11. století zde stála slovanská osada doložená roku 1046 v majetku staroboleslavské kapituly. Počátkem 13. století byl nad ní založen hrad Děvičky, ves přešla do hradního majetku a roku 1334 se stala součástí mikulovského panství. ...Původně ve vsi stál gotický kostel, který v roce 1426 zničili husité. Jako náhrada za zničený chrám vznikl současný kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v roce 1658 v pozdně renesančním slohu. Svou orientací se přizpůsobuje terénní situaci ve svahu návsi. Jeho kněžiště proto není obráceno k východu, nýbrž k jihozápadu, a za ním stojí ještě věž, nejstarší část kostela. Nynější podobu kostel získal barokní přestavbou roku 1742. V roce 1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí. To je završeno sochou patronky chrámu sv. Barbory; její atributy drží dva kamenní andělé po stranách štítu. Kostel sv. Barbory je farním v římskokatolické farnosti Pavlov u Mikulova, konají se v něm pravidelné bohoslužby a od roku 1958 je zapsán spolu s farou v seznamu kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
