
Kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Brně – Horních Heršpicích je významnou sakrální památkou brněnské moderní architektury. Secesní styl kombinuje s barokními reminiscencemi. Nachází se na Bednářově ulici v pěkném parčíku, který dominuje novodobému náměstí. Do hmoty lodi kostela s lomenou střechou a se zvýšeným přízemím (na průčelí s mohutným štítem s motivem velkého kříže) se vchází zajímavým vstupním přístavkem pod polokruhovým oknem. Nad vchodem je kruhový reliéf Madony s Ježíškem. K oběma stranám lodi přiléhají dvě boční polygonální kaple a loď je ukončena rovněž polygonálním kněžištěm. Na severu k lodi přiléhá členitá sakristie. Před a vedle průčelí kostela se nacházejí tři kříže. Levý je litinový a kamenná deska na něm nám vysvětluje, že ho nechali postavit místní věřící jako upomínku na dlouholetého místního duchovního správce P. Bedřicha Vražinu (působil zde v letech 1916 – 1971). Pravý kříž je… číst dále
Dnešní brněnská čtvrť Horní Heršpice (Městská část Brno – jih) byla do dubna 1919 samostatnou obcí. Původně byla osídlena slovanským obyvatelstvem. Ovšem roku 1645 přitáhli k Brnu Švédové a v rámci dlouhého obléhání vypálili všechny vsi v okolí. Ušetřeny nezůstaly ani Horní Heršpice. To způsobilo, že ještě roku 1653 bylo z 20 gruntů osedlých pouze 11. Za čtyři roky byly už osídlené všechny a mezi obyvateli převážili Němci. Ve vesnici byly tehdy pouhé tři české rodiny. To se nezměnilo až do vysídlení Němců po roce 1945. Roku 1838 byla obec spojena železnicí Vídeň – Brno a konečně roku 1890 postavila obec německou školu. Česká zde fungovala až po vzniku Československa, od roku 1919. Na počátku 20. století, v době sílících nacionalistických vášní, byly Horní Heršpice jednou z mála úplně německých obcí v bezprostředním okolí brněnské aglomerace. Střed Brna byl tehdy převážně německý, ale okolí bylo z velké části české. Heršpičtí byli od… číst dále