Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Brně - Horních Heršpicích kombinuje novobarokní prvky se secesní formou.
© Milan Náplava, 01/2008
Bezprostřední okolí Horních Heršpic je silně industrializováno a nenabízí příliš vhodných turistických cílů. Za kostelem se nachází pozoruhodný tovární objekt z konce 19. století, na blízké Sokolově ulici na brněnské poměry unikátní barokní lidový dům z 18. století a v sousedních čtvrtích Dolní Heršpice a Přízřenice zaujmou místní kaple a drobné sakrální památky. Významnou památkou v okolí je původně románský kostel sv. Jiljí v Brně – Komárově, kam jsou dodnes Horní Heršpice přifařeny. Ze středu města jezdí do Horních Heršpic autobusy MHD a nachází se zde železniční stanice – uzel tratí do Jihlavy a Hrušovan nad Jevišovkou.
Milan Náplava, 28.1. 2008
popis

Kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Brně – Horních Heršpicích je významnou sakrální památkou brněnské moderní architektury. Secesní styl kombinuje s barokními reminiscencemi. Nachází se na Bednářově ulici v pěkném parčíku, který dominuje novodobému náměstí. Do hmoty lodi kostela s lomenou střechou a se zvýšeným přízemím (na průčelí s mohutným štítem s motivem velkého kříže) se vchází zajímavým vstupním přístavkem pod polokruhovým oknem. Nad vchodem je kruhový reliéf Madony s Ježíškem. K oběma stranám lodi přiléhají dvě boční polygonální kaple a loď je ukončena rovněž polygonálním kněžištěm. Na severu k lodi přiléhá členitá sakristie. Před a vedle průčelí kostela se nacházejí tři kříže. Levý je litinový a kamenná deska na něm nám vysvětluje, že ho nechali postavit místní věřící jako upomínku na dlouholetého místního duchovního správce P. Bedřicha Vražinu (působil zde v letech 1916 – 1971). Pravý kříž je…  číst dále

Milan Náplava, 28.1. 2008

historie

Dnešní brněnská čtvrť Horní Heršpice (Městská část Brno – jih) byla do dubna 1919 samostatnou obcí. Původně byla osídlena slovanským obyvatelstvem. Ovšem roku 1645 přitáhli k Brnu Švédové a v rámci dlouhého obléhání vypálili všechny vsi v okolí. Ušetřeny nezůstaly ani Horní Heršpice. To způsobilo, že ještě roku 1653 bylo z 20 gruntů osedlých pouze 11. Za čtyři roky byly už osídlené všechny a mezi obyvateli převážili Němci. Ve vesnici byly tehdy pouhé tři české rodiny. To se nezměnilo až do vysídlení Němců po roce 1945. Roku 1838 byla obec spojena železnicí Vídeň – Brno a konečně roku 1890 postavila obec německou školu. Česká zde fungovala až po vzniku Československa, od roku 1919. Na počátku 20. století, v době sílících nacionalistických vášní, byly Horní Heršpice jednou z mála úplně německých obcí v bezprostředním okolí brněnské aglomerace. Střed Brna byl tehdy převážně německý, ale okolí bylo z velké části české. Heršpičtí byli od…  číst dále

Milan Náplava podle Dějin města 2 (1973), 28.1. 2008

Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno

Místa v okolí

 boží muka
 boží muka
 boží muka
 krematorium
 boží muka
 boží muka
 železniční viadukt
 Balbínův pramen
 Přízřenice
 Vaňkovka
 městské opevnění
 Denisovy sady
 hlavní nádraží
 Brnen
 Biskupský dvůr
 boží muka Petrov
 kašna Parnas
 Reduta
 Zderadův sloup
 Stará radnice
 Malý Špalíček
 Kleinův palác
 pivovar
 Měnínská brána
 Nová radnice
 Brněnský orloj
 dům pánů z Lipé
 kostel sv. Václava
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 Nenovice
 Brno - Pisárky
 Ústav šlechtičen
 Mahenovo divadlo
 morový sloup
 Špilberk
 Pražákův palác
 palác Chlumeckých
 kaple Panny Marie
 Besední dům
 Janáčkovo divadlo
 Zemský sněm
 židovský hřbitov
 Zemská káznice
 Kounicův palác
 kaple sv. Václava
 Modřice
 Tyršův sad
 Husův sbor
 Chrlice
 zvonice
 Tuřany
 Zábrdovice
 Löw-Beerova vila
 Kamenný vrch
 Vila Tugendhat
 kostel sv. Augustina
 kostel sv. Kříže
 boží muka
 boží muka
 Jurkovičova vila
 kaple sv. Peregrina
 Rebešovice
 socha sv. Floriána
 Kociánka
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Starý pivovar
 Hajany
 hrobka Deymů
 Šafránkův mlýn
 kostel sv. Jiljí
 dub Troják
 Líšeň
 Troubsko
 hraniční kameny
 stará pila
 Bosonohy
 dvůr Wladimírov
 Šlapanice
 Scholasterie
 Šlapanice
 boží muka
 Obřany - Bílovice
 Medlánky
 Podolí
 Obřany
 Ostrá horka
 ZOO Brno
 Žuráň
 Sokolnice
 sýpka
 Sokolnice
 Horákovský hrad
 boží muka
 panský pivovar
 Řečkovice
 cukrovar
 Brněnská přehrada
 cihelna
 boží muka
 Střelice
 fara
 dům č. p. 329
 PR Velký Hornek
 boží muka
 Prštice
 Santon
 Mohyla míru
 Prštice
 Omice
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 Tetčice
 mariánský sloup
 radnice
 rozhledna na vodojemu
 Blažovice
 kostel sv. Vavřince
 Pekárna
 Ronov
 Akátová věž
 Pozořice
 zvonice
 Ptačí svatyně
 Lelekovice
 Židlochovice
 Bučín
 Dolní Kounice
 Veveří
 Krchůvek
 synagoga
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Alexandrova rozhledna
 Hradištěk u Jezery
 Ostrovačice
 kostel sv. Jiljí
 socha sv. Floriána
 Kuřim
 Bílá boží muka
 Kupařovice
 Vildenberk
 Výpustek
 Ivančický viadukt
 Křtiny
 Křtiny
 Těšany
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí
Černovická 1/2 a
617 00 Brno - Komárov
Tel: 545 233 906
farnost.komarov@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 5980
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 2.3.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama