Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Brně - Horních Heršpicích kombinuje novobarokní prvky se secesní formou.
© Milan Náplava, 01/2008
Bezprostřední okolí Horních Heršpic je silně industrializováno a nenabízí příliš vhodných turistických cílů. Za kostelem se nachází pozoruhodný tovární objekt z konce 19. století, na blízké Sokolově ulici na brněnské poměry unikátní barokní lidový dům z 18. století a v sousedních čtvrtích Dolní Heršpice a Přízřenice zaujmou místní kaple a drobné sakrální památky. Významnou památkou v okolí je původně románský kostel sv. Jiljí v Brně – Komárově, kam jsou dodnes Horní Heršpice přifařeny. Ze středu města jezdí do Horních Heršpic autobusy MHD a nachází se zde železniční stanice – uzel tratí do Jihlavy a Hrušovan nad Jevišovkou.
Milan Náplava, 28.1. 2008
popis

Kostel sv. Klementa Marie Hofbauera v Brně – Horních Heršpicích je významnou sakrální památkou brněnské moderní architektury. Secesní styl kombinuje s barokními reminiscencemi. Nachází se na Bednářově ulici v pěkném parčíku, který dominuje novodobému náměstí. Do hmoty lodi kostela s lomenou střechou a se zvýšeným přízemím (na průčelí s mohutným štítem s motivem velkého kříže) se vchází zajímavým vstupním přístavkem pod polokruhovým oknem. Nad vchodem je kruhový reliéf Madony s Ježíškem. K oběma stranám lodi přiléhají dvě boční polygonální kaple a loď je ukončena rovněž polygonálním kněžištěm. Na severu k lodi přiléhá členitá sakristie. Před a vedle průčelí kostela se nacházejí tři kříže. Levý je litinový a kamenná deska na něm nám vysvětluje, že ho nechali postavit místní věřící jako upomínku na dlouholetého místního duchovního správce P. Bedřicha Vražinu (působil zde v letech 1916 – 1971). Pravý kříž je…  číst dále

Milan Náplava, 28.1. 2008

historie

Dnešní brněnská čtvrť Horní Heršpice (Městská část Brno – jih) byla do dubna 1919 samostatnou obcí. Původně byla osídlena slovanským obyvatelstvem. Ovšem roku 1645 přitáhli k Brnu Švédové a v rámci dlouhého obléhání vypálili všechny vsi v okolí. Ušetřeny nezůstaly ani Horní Heršpice. To způsobilo, že ještě roku 1653 bylo z 20 gruntů osedlých pouze 11. Za čtyři roky byly už osídlené všechny a mezi obyvateli převážili Němci. Ve vesnici byly tehdy pouhé tři české rodiny. To se nezměnilo až do vysídlení Němců po roce 1945. Roku 1838 byla obec spojena železnicí Vídeň – Brno a konečně roku 1890 postavila obec německou školu. Česká zde fungovala až po vzniku Československa, od roku 1919. Na počátku 20. století, v době sílících nacionalistických vášní, byly Horní Heršpice jednou z mála úplně německých obcí v bezprostředním okolí brněnské aglomerace. Střed Brna byl tehdy převážně německý, ale okolí bylo z velké části české. Heršpičtí byli od…  číst dále

Milan Náplava podle Dějin města 2 (1973), 28.1. 2008

Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno

Místa v okolí

 boží muka
 boží muka
 boží muka
 krematorium
 boží muka
 boží muka
 železniční viadukt
 Balbínův pramen
 Přízřenice
 Vaňkovka
 městské opevnění
 Brnen
 Biskupský dvůr
 Denisovy sady
 hlavní nádraží
 boží muka Petrov
 kašna Parnas
 Reduta
 Stará radnice
 Zderadův sloup
 Malý Špalíček
 Měnínská brána
 Nová radnice
 pivovar
 Kleinův palác
 Brněnský orloj
 kostel sv. Václava
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 dům pánů z Lipé
 Nenovice
 Brno - Pisárky
 Ústav šlechtičen
 Mahenovo divadlo
 morový sloup
 Špilberk
 Pražákův palác
 palác Chlumeckých
 kaple Panny Marie
 Besední dům
 Janáčkovo divadlo
 Zemský sněm
 židovský hřbitov
 Zemská káznice
 Kounicův palác
 kaple sv. Václava
 Modřice
 Tyršův sad
 Chrlice
 Husův sbor
 zvonice
 vila Stiassni
 Tuřany
 Zábrdovice
 Löw-Beerova vila
 Kamenný vrch
 Vila Tugendhat
 kostel sv. Augustina
 kostel sv. Kříže
 boží muka
 boží muka
 Jurkovičova vila
 kaple sv. Peregrina
 Kociánka
 socha sv. Floriána
 Rebešovice
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Starý pivovar
 Hajany
 Šafránkův mlýn
 hrobka Deymů
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Vavřince
 Líšeň
 dub Troják
 Troubsko
 stará pila
 hraniční kameny
 Bosonohy
 Šlapanice
 dvůr Wladimírov
 Hamerský mlýn
 Scholasterie
 boží muka
 Šlapanice
 Medlánky
 Obřany u Brna
 Podolí
 ZOO Brno
 Ostrá horka
 Žuráň
 U Lidušky
 Sokolnice
 sýpka
 Sokolnice
 Horákovský hrad
 boží muka
 panský pivovar
 Řečkovice
 Liduščin památník
 cukrovar
 Brněnská přehrada
 cihelna
 boží muka
 fara
 dům č. p. 329
 Střelice
 PR Velký Hornek
 boží muka
 Prštice
 Santon
 Mohyla míru
 Prštice
 Omice
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 Tetčice
 mariánský sloup
 radnice
 rozhledna na vodojemu
 Blažovice
 kostel sv. Vavřince
 Pekárna
 Ronov
 Akátová věž
 Pozořice
 Lelekovice
 zvonice
 Ptačí svatyně
 Židlochovice
 Bučín
 studánka U Psa
 Dolní Kounice
 Veveří
 Krchůvek
 synagoga
 Alexandrova rozhledna
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Hradištěk u Jezery
 Ostrovačice
 Medlov
 socha sv. Floriána
 Kuřim
 kostel sv. Jiljí
 Bílá boží muka
 Vildenberk
 Kupařovice
 Výpustek
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Mikuláše
 Ivančický viadukt
 Křtiny
 Jarošův mlýn
 Křtiny
 Těšany
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí
Černovická 1/2 a
617 00 Brno - Komárov
Tel: 545 233 906
farnost.komarov@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 5980
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 2.3.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama