
Zachovaná správní budova bývalého klášterního velkostatku je jednoduchá barokní stavba s valbovou střechou postavená těsně před rokem 1780. Ve štítě jsou kruhová půdní okénka. Na straně původního nádvoří přízemní pilířová arkáda. Dnešní trávník před „zámečkem“ ve dvoře zhruba ohraničuje původní zahradu. Objekt má na rohu Božetěchovy ulice obdélníkovou přístavbu, která dotvářela tvar areálu velkostatku. Vedle byla brána do dvora a dále (v místě nové budovy VUT) nízké barokní konírny a byty čeledi zakončené domem s žudrem. Na západě velkostatek uzavíral areál pivovaru a sýpky.
Historie barokní budovy (Božetěchova č. 1) na rohu Božetěchovy a Kolárovy ulice v brněnské čtvrti Královo Pole je dodnes úzce spjata s osudy protějšího kartuziánského kláštera. Dnešní bývalá budova správy klášterního velkostatku, někdy nazývána „zámeček“, patří k nejstarší zástavbě horní části Mojmírova náměstí, které tvořilo střed – náves – historického městečka Královo Pole už ve středověku. Budova tvořila jižní okraj klášterního velkostatku, který mimo správní budovu obsahoval také nízké barokní budovy koníren, bytů čeledi atd. a mohutný barokní pivovar. V prostoru tohoto velkostatku vznikla nejprve ve 13. století osada s několika dvorci. Dva náležely královské komoře a jeden Oldřichu Schwarzovi (obdržel ho od Václava I.), který roku 1240 založil klášter augustiniánek v Brně a věnoval jim pozemky a nemovitosti včetně svobodného královopolského dvora. V tehdejším Králově Poli mělo dvory mnoho brněnských měšťanů. Vesnice… číst dále
V Králově Poli byla ve 20. letech 20. století zapsána pověst o tom, jak těsně před dostavěním kláštera žili mniši v prozatímních chýších. Je možné, že se v paměti lidí uchovala informace o existenci starší zástavby v místech pozdějšího velkostatku. Jistý reálný základ pověsti může být nález dřevohlinitých staveb předcházejících stavbě kamenného dvora na konci 14. století.