Zderadův sloup
© Milan Caha 03/2010
Gotický kamenný sloup z poloviny 14. či počátku 15. století. V registru nemovitých kulturních památek je označován jako boží muka. Jeho funkce není spolehlivě doložena – pověst (založena na zmínce v Kosmově kronice) jej dává do souvislosti se smrtí Zderada ze Švábenic roku 1091. Pravděpodobně se ale jedná o hraniční kámen, označující dosah městského práva, či o označení brodu přes řeku Svitavu na kupecké cestě na Olomouc. Původně stával na levém břehu řeky, při regulaci Svitavy v 19. století se ale ocitl na břehu pravém. V letech 1863 až 1865 byl puristicky rekonstruován J. Arnoldem. Sloup je vysoký 12 metrů, původně měl i figurální výzdobu, o kterou ale postupně přišel.
Pověst o původu Zderadova sloupuKdyž vybíral místo pro ležení, zažertoval rytíř Zderad na účet jeho syna, knížete Břetislava: "Myslím, králi, že tvůj syn Břetislav by měl tábořit přímo u vody, aby se mohl často koupat." Narážel na to, že byl neopatrný Břetislav při tažení proti Sasům zajat při koupeli v řece. Břetislav se rozhodl se, že za tuto pohanu mu rytíř zaplatí. Dal si s ním schůzku, na kterou si ale přivedl družinu a nechal rytíře ubít. Zarmoucený král Vratislav nechal Zderada pohřbít v jeho rodinné hrobce a na místě vraždy dal postavit kamenný, zdobný pomník..
|
Přihlášení |
