Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.
Gotický kamenný sloup z poloviny 14. či počátku 15. století. V registru nemovitých kulturních památek je označován jako boží muka. Jeho funkce není spolehlivě doložena – pověst (založena na zmínce v Kosmově kronice) jej dává do souvislosti se smrtí Zderada ze Švábenic roku 1091. Pravděpodobně se ale jedná o hraniční kámen, označující dosah městského práva, či o označení brodu přes řeku Svitavu na kupecké cestě na Olomouc. Původně stával na levém břehu řeky, při regulaci Svitavy v 19. století se ale ocitl na břehu pravém. V letech 1863 až 1865 byl puristicky rekonstruován J. Arnoldem. Sloup je vysoký 12 metrů, původně měl i figurální výzdobu, o kterou ale postupně přišel.
Milan Caha, 2.4. 2010
Podle pověsti nechal sloup vybudovat český král Vratislav II na místě, kde byl v létě roku 1091 zavražděn jeho oblíbený rádce Zderad ze Švábenic. Vratislav II. tehdy při tažení proti svému odbojnému bratru markraběti Konrádovi obléhal Brno. Když vybíral místo pro ležení, zažertoval rytíř Zderad na účet jeho syna, knížete Břetislava: "Myslím, králi, že tvůj syn Břetislav by měl tábořit přímo u vody, aby se mohl často koupat." Narážel na to, že byl neopatrný Břetislav při tažení proti Sasům zajat při koupeli v řece. Břetislav se rozhodl se, že za tuto pohanu mu rytíř zaplatí. Dal si s ním schůzku, na kterou si ale přivedl družinu a nechal rytíře ubít. Zarmoucený král Vratislav nechal Zderada pohřbít v jeho rodinné hrobce a na místě vraždy dal postavit kamenný, zdobný pomník.
Milan Caha, 2.4. 2010
( ALEŠ, Marek. Mezi Svratkou a Svitavou : brněnské pověsti a legendy, Sursum, Tišnov 2005)